Zaměstnavatelé nechtějí snižovat odvody. Pozor, bohatým by mohly důchody klesnout

Zaměstnavatelé se bojí, že by snížením stropů na pojistné vznikl tlak na zvyšování mezd. Stropy jsou v současnosti ve výši šestinásobku průměrné mzdy a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je chce snížit na trojnásobek.

"Navrhované řešení by vedlo k tomu, že právě 80 procent zaměstnanců, kteří se nacházejí v nízkopříjmových a středněpříjmových skupinách a kterým předložený návrh zákona do budoucna důchody snižuje, by se dožadovali zvýšení mezd, což by v konečném důsledku vedlo k nárůstu nákladů zaměstnavatelů včetně zvýšení odvodů na pojistné," uvádí ve své připomínce k návrhu MPSV Svaz průmyslu a dopravy.

Zaměstnavatelé proto navrhli, aby se stropy nesnižovaly na trojnásobek, ale na čtyřnásobek průměrné mzdy. Tím by se dostaly na úroveň roku 2009. V loňském a letošním roce jsou však na úrovni šestinásobku, což je opatření, které přišlo s tzv. Janotovým balíčkem, tedy souborem úsporných opatření, která navrhl exministr financí Eduard Janota ve druhé polovině roku 2009.

Ministerstvo však tento návrh odmítlo uznat s poukazem na to, že snížení na trojnásobek bylo projednáno i v rámci tzv. Bezděkovy komise, která základní principy reformy navrhla. Navrch by úprava tohoto opatření byla podle názoru MPSV v rozporu s programovým prohlášením vlády.

Další problém vznikl u nejvyšších příjmových skupin. Upozornil na něj kromě odborů také Nejvyšší správní soud (NSS). "U osob s osobním vyměřovacím základem vyšším než 84 000 Kč bude navrhovaná právní úprava pro rok 2011 znamenat dokonce pokles výše důchodu," upozornil NSS.

Problém způsobuje návrh na zavedení třetí redukční hranice pro výpočet důchodu. Nad tuto částku ve výši trojnásobku průměrné mzdy by se již příjmy dotyčného do výpočtového základu nezapočítávaly vůbec.

NSS spolu s odboráři upozornil, že při příjmu 100 tisíc korun měsíčně a době pojištění 42 let by dotyčný měl podle stávající právní úpravy nárok na důchod ve výši 16 931 korun. Pokud by však prošel návrh MPSV a důchod by byl dotyčnému přiznán po vstupu nové úpravy v platnost, měl by nárok na důchod ve výši 15 954 korun.

Problém je v tom, že ačkoli dotyčný celý život platil pojistné do výše stropu, tedy do čtyřnásobku případně šestinásobku průměrné mzdy, nebo jej platil zcela nezastropované, dostane důchod vypočtený, jako kdyby platil trojnásobek.

MPSV tento problém uznalo a do svého návrhu zakomponovalo přechodné období na roky 2011 až 2014, kdy budou příjmy přesahující trojnásobek průměrné mzdy částečně započítány. Míra tohoto zápočtu bude v průběhu tohoto přechodného období klesat.

Další bod, ve kterém MPSV ustoupilo, byla zákonná výše inflace nutná pro okamžitou valorizaci. V současnosti se totiž o valorizaci důchodů rozhoduje vždy v jednom konkrétním měsíci v roce a v případě mimořádného cenového skoku je možné důchody valorizovat ihned.

MPSV navrhovalo, aby byla tato mimořádná valorizace povolena až při cenovém skoku o 10 procent místo současných pěti. Ministerstvo zemědělství však poukázalo na fakt, že pro některé důchodce by mohl takový růst cen nedoprovázený valorizací znamenat ohrožení zajištění základních životních potřeb. MPSV proto od svého návrhu ustoupilo a zanechalo tuto hranici na úrovni pět procent.