Analytik vládě: Nezvyšujte DPH, zrušte výjimky

"Jsem pro jednotnou DPH, ale ve výši maximálně 16 procent – tak, aby se daně celkově nezvyšovaly," uvádí v úvodu článku Michl. Také se odvolává na studii ředitele odboru strategie daňové politiky a správy na ministerstvu financí Martina Jareše, která daňové výjimky popisuje.

"U daní z příjmů a u daně z přidané hodnoty popsal 210 daňových úlev, výjimek, odpustků. Dohromady to dává 120,2 miliardy korun," píše Michl. Z této částky tvoří 54 miliard snížená sazba DPH. "Zbývá 66,2 miliardy úlev, jako jsou stravenky, investiční pobídky, zvýhodnění veřejné dopravy, příjmy ze vsazených částek z loterií atd.," dodává Michl.

Stát by podle Michla měl jít spíše cestou zjednodušení zákonů a rušení výjimek. "Zákony se dají zjednodušit a rozpočet spolu se škrty výdajů vyrovnat drsnou politikou zrušení právě těchto výjimek a odpustků, bude-li vůle. Daňové sazby není třeba zvyšovat," píše na závěr Michl.

"Článek není úplně pravdivý. Zcela zamlčuje, že vyšší DPH bude spojena se snížením přímých daní u rodin s dětmi a se snížením odvodů na sociálním pojištění. Nemluvě o tom, že spoření na vlastní účet taktéž znamená de facto snížení daňové zátěže," reagoval na text Aleše Michla mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Úpravy, které mluvčí ministerstva zmínil, znamenají pro státní rozpočet další náklady. Analytik a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Kohout odhaduje, že vyvedení tří procentních bodů z důchodového pojištění přijde státní kasu na zhruba 20 miliard korun ročně. Dalších přibližně 20 miliard bude stát snížení sazby na sociální pojištění o 1,8procentního bodu. Zvýšení daňové slevy na dítě může znamenat výpadek daňového inkasa o asi deset miliard korun ročně. A zátěž pro státní rozpočet představuje i deficit průběžného systému, který se pohybuje kolem 30 miliard korun ročně.