Češi budou letos šetřit víc, než loni! Proč?

Na 36 procent dotázaných si myslí, že bude muset šetřit ještě více než loni. Dalších pět procent těch, kteří dosud nešetřili, se k tomu už letos chystá. Více využívat produkty přinášející výnos chce 17 procent lidí.

Hlavní okruh otázek byl zaměřen na výběr a využívání finančních produktů. Odpovědi ukázaly, že pro klienty není při rozhodování hlavním kritériem cena produktu nebo výše úrokových sazeb. Pro 75 procent dotázaných je tím rozhodujícím účel, pro nějž je produkt určen. Teprve na druhém místě, s 62 procenty odpovědí, je to výše poplatků a cena za produkt, a na třetím místě, jak bylo uvedeno v 54 procentech odpovědí, je to výše úrokových sazeb. Pro 40 procent dotazovaných hraje roli jméno a pověst finanční instituce.

Osobní jednání v bance či v pojišťovně preferuje při pořizování finančních produktů 64 procent populace, zatímco pouze internet preferuje pouze šest procent populace. Jednou tolik lidí (12 procent) spoléhá na finančního poradce nebo zprostředkovatele. Poměrně velká (18 procent) je skupina lidí, kteří kombinují předchozí dvě možnosti – internet a zprostředkovatele.

Většina lidí je s finančními produkty, které v současné době využívá, spokojena. Kladně odpovědělo 87 procent dotázaných, 13 procent lidí má k produktům, které si pořídili, výhrady. Překvapivě dobrý vztah mají Češi k nabídce finančních produktů formou takzvaných balíčků. Téměř dvěma třetinám lidí (61 procent) tato forma vyhovuje. Uplatňují se zde však poměrně velké rozdíly z hlediska vzdělání. Nejvíce tento způsob nabídky vyhovuje lidem se základním vzděláním (70 procent), nejméně pozitivně na balíčky reagují lidé s vysokoškolským vzděláním – preferovala by je necelá polovina (45 procent).

Zatímco nejsrozumitelnějšími produkty jsou běžné účty a stavební spoření (nerozumí jim pouze pět procent lidí), nejméně srozumitelným produktem jsou podílové fondy, a to pro více než dvě třetiny lidí (67 procent). Přibližně třetina lidí přiznává, že nerozumí leasingovým (31 procent) a úvěrovým produktům (28 procent). Zhruba pětina lidí (19 procent) má potíže porozumět hypotékám. Životnímu pojištění nerozumí 11 procent lidí a kreditním kartám devět procent. Pokud jde o vztah k investování, pouze jedna čtvrtina lidí (24 procent) investuje větší či menší částky. Nejvíce investují lidé s vysokoškolským vzděláním, uvádí to 38 procent, naopak 41 procent lidí z celé populace přiznává, že nemá prostředky, které by mohli investovat.

"Je zřejmé, že muži jsou ve srovnání s ženami aktivnější při vyhledávání finančních produktů s možnostmi konkrétních výnosů, rovněž je patrné, že jsou muži méně šetřiví než ženy," poznamenal k výzkumu Tomáš Macků z agentury Ipsos a dodal, že 95 procent dotazovaných se shoduje na tom, že je nutné vést rodinný rozpočet.

Z hlediska zlepšení přístupu finančních ústavů ke klientům by nejvíce dotazovaných (32 procent) uvítalo lepší přehlednost a jednoduchost sazebníků, podmínek a smluv, 25 procent lepší srozumitelnost nabídek, 16 procent lepší komunikaci a vstřícnost, 14 procent individuální přístup a pouze 12 procent uvedlo cenovou politiku. Pokud jde o ochranu spotřebitele na finančním trhu, nejvíce podle dotazovaných může ke zvýšení této ochrany přispět stát a legislativa (uvádí to 61 procent). Hned na druhém místě je zlepšení finanční gramotnosti obyvatel (45 procent). Dále je to etické chování poskytovatelů finančních služeb (39 procent) a státní dozor nad finančním trhem (38 procent).