Dočká se Česko nového jaderného bloku? Model má být v dubnu, tendr v nedohlednu

Do dubna letošního roku by mohlo být jasno o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Novinářům to při příchodu na dnešní jednání vlády řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je podle ní ale předčasné. Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování.

"Tendr bude tehdy, až bude jasno o investičním modelu a i o tom, jakou formou budeme investovat a budeme to mít vyjednáno v Bruselu. Dá se předpokládat, že s velkou pravděpodobností tam bude nějaká veřejná podpora, tu budeme muset v Bruselu vydiskutovat," uvedla dnes Nováková. "Tento rok je před námi tenhle úkol," dodala.

Ministryně během loňského roku hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. Loni na podzim ona i premiér Andrej Babiš (ANO) připustili, že vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit a prodloužit životnost Jaderné elektrárny Dukovany.

Babiš následně zprávu o prodloužení provozu elektrárny a odkladu stavby označil za nesmysl vytržený z kontextu. Stavbu nového bloku Dukovan by podle něj měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, uvedl premiér již dříve.

V dnes zveřejněném rozhovoru pro Deník N pak Nováková uvedla, že stavbu nových jaderných bloků by měl zaplatit ČEZ, i kdyby kvůli tomu hrozilo zdražení elektřiny. "Jakýkoliv náklad vždycky platí spotřebitel. Investici by měl udělat ČEZ. A když tu investici udělá, měla by se projevit v jeho hospodaření a může to mít dopad do cen energie. V konečném důsledku to zaplatí spotřebitel. Stejně tak ovšem zaplatí také za solární elektrárny a solární barony, kteří dostávají dotace. I to platí spotřebitel, přestože prostřednictvím státu," dodala ministryně.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku bude od začátku února Jaroslav Míl, který byl v minulosti mimo jiné šéfem energetické společnosti ČEZ, rozhodla na začátku roku 2019 vláda. Míl nahradí Jána Štullera. Kabinet podle dřívějšího vyjádření Babiše pověřil nového zmocněnce změnou statutu stálého výboru pro jadernou energetiku tak, že předsedou výboru bude premiér a místopředsedou bude ministryně průmyslu a obchodu. Vláda chce nabídnout místa ve výboru i opozici.

"Myslím, že to, že jsme posunuli na vládní úroveň řízení stálého výboru pro dostavbu jaderných zdrojů je důkazem toho, že tato vláda tomu věnuje mimořádnou pozornost a bude hledat celospolečenský konsenzus. Chceme udělat změny ve statusu stálého výboru, aby do něj byly integrovány všechny politické subjekty, které jsou ve Sněmovně," dodala dnes Nováková.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent akcií. Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985.

Související

Dan Ťok

"Trafiky" pro Novákovou a Ťoka? Babiš rázně odmítl spekulace

Hnutí ANO nebude navrhovat své bývalé ministry Dana Ťoka a Martu Novákovou na velvyslanecké pozice. Vyplynulo to z odpovědi premiéra Andreje Babiše (ANO) na dotazy Věry Kovářové (STAN) při dnešních sněmovních interpelacích. O tom, že Ťok a Nováková mají zájem o působení v českých diplomatických službách, napsal před týdnem server Respekt.cz.

Více souvisejících

Marta Nováková (ministryně) jaderné elektrárny Energetika Česká republika ČEZ

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy