Česko čekají horší časy. Ministerstvo zhoršilo odhad růstu ekonomiky

Nejvýznamnějším faktorem ekonomického růstu by letos i příští rok měla být podle ministerstva financí spotřeba domácností. Ta by měla odrážet stále silný růst mezd při velmi nízké nezaměstnanosti. Ke spotřebě by mělo přispět podle úřadu i zvýšení starobních důchodů. Za hlavní nejistotu u odhadovaného vývoje MF označilo odchod Velké Británie z EU, o jehož podobě dosud nebylo rozhodnuto.

"Ministerstvo financí se poměrně nesměle vydalo na cestu snižování prognóz hospodářského růstu, které v Česku zřejmě teprve začíná. Máme za to, že rizika, která pro český zahraniční obchod plynou ze zhoršení mezinárodního prostředí, nejsou v prognóze dostatečně zohledněna," uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour.

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,3 procenta, tedy vyšší než v lednové prognóze (2,1 procenta). Následně by měla klesnout na 1,6 procenta v roce 2020. Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta.

Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze nezměnilo. Nadále očekává letos průměrný kurz 25,50 Kč/EUR a příští rok posílení na 25,10 Kč/EUR.

MF dále zhoršilo odhad vývoje veřejných financí v letošním roce, když snížilo očekávaný přebytek z jednoho procenta HDP na 0,3 procenta HDP. "Jestliže vláda bude pokračovat v současném tempu navyšování sociálních výdajů, hrozí, že v dalších letech přejde hospodaření sektoru vládních institucí do deficitu. Je proto vhodné připravit veřejné rozpočty na nižší tempo růstu příjmů. Příkladem by měl jít státní rozpočet, který by se měl zaměřit na snižování zbytných výdajů," uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Tuzemské hospodářství by podle MF mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v ČR. Hlavní riziko vývoje v zahraničí představují tendence k růstu protekcionismu, průtahy a nejistota ohledně brexitu, výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru.

V případě domácího vývoje je rizikem odhadovaného vývoje zejména vývoj na trhu práce, kde je nedostatek zaměstnanců, a rychlý růst cen nemovitostí. Problémem mohou být také očekávané zásadní strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.

Česká národní banka v únorové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta. V předchozí prognóze centrální banka počítala letos i příští rok s růstem ekonomiky o 3,3 procenta.