Téměř třetina domácností zaznamenala za poslední rok zlepšení své finanční situace. Vyplývá to z únorového šetření agentury GfK. Jde o nejlepší výsledek od poloviny 90. let, kdy GfK začala tento průzkum pro Evropskou komisi provádět. Dnes to na tiskové konferenci uvedl ředitel GfK Tomáš Drtina. Stejně pozitivně se domácnosti dívají na zlepšení svých příjmů v letošním roce.
Situace se loni naopak zhoršila pro 13 procent domácností, což je nejméně za sledované období. Češi ale mají horší očekávání ohledně vývoje české ekonomiky, zhoršení čeká kolem 35 procent respondentů, loni jich bylo zhruba o 20 procentních bodů méně. Nejhorší očekávání v budoucnost české ekonomiky měly domácí domácnosti kolem roku 2012.
Více než polovina respondentů soudí, že nyní je čas na nákup zboží, které vydrží déle, například nábytku nebo bílého zboží. Více než 65 procent lidí uvedlo, že letos bude schopno ušetřit nějaké peníze. "Na přelomu roku dvě třetiny Čechů deklarovaly, že letos budou spořit nějaké peníze, což je opět nejvyšší hladina ve více než dvacetileté historii měření," dodal Drtina.
Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33.840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31.885 korun.
Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Související
V Česku začal historicky rekordní pád životní úrovně. Jak jej odvrátit?
Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před covidem
Životní úroveň , Ekonomika , češi
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek