Revoluční změna pro zaměstnance a firmy: Stát chce zavést stravenkový paušál

Na podporu stravování tak dosáhne i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají. Ministerstvo financí to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Stravenkové firmy podle něj mají na trhu oligopol a většinu zisků ve stovkách milionů ročně vyvádějí do zahraničí mateřským společnostem.

"Chceme dát možnost milionu lidí, aby i oni mohli využít příspěvky na stravování. Zároveň nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Po změně dnešního systému podle ministerstva již dlouho volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže provize pět až sedm procent stravenkářským společnostem. Návrh má podle MF podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Daňové zvýhodnění na stravování je dnes možné využívat dvojím způsobem. Zaměstnavatel buď pro své zaměstnance zajistí stravu například v podnikové jídelně, nebo jim poskytuje poukazy, za které si jídlo mohou opatřit sami. V obou případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele až 55 procent ceny jídla či poskytnuté stravenky a zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty. Původním smyslem zvýhodnění byla podpora závodního stravování, kterou dnes má necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 milionu za 4,3 milionu. Stravenky dostává 1,5 milionu zaměstnanců a čtvrtina benefit nevyužívá vůbec.

Antimonopolní úřad zahájil loni správní řízení ohledně možné kartelové dohody mezi třemi největšími dodavateli stravenek Chèque Déjeuner, Sodexo a Edenred. Firmy jsou přesvědčeny, že zákon neporušily. Stravenky jsou podle průzkumů nejoblíbenějším firemním benefitem. Na trhu se stravenkami v poslední době roste konkurence. Stravenkovou platební kartu spustily třeba řetězce Lidl a Kaufland, předloni na trh vstoupila také investiční skupina Arca Capital s Gusto Kartou.

Podle vyjádření Lukáše Malíka z Gusto Karty pro ČTK by se zavedením zdvojeného systému administrativa neubyla. "Naopak, každý zaměstnanec by se musel transparentně vyjádřit, jakou variantu příspěvku chce využívat. Navíc platí, že pro část zaměstnanců tvoří oddělený příspěvek formu rodinného rozpočtování. Příspěvek na stravování je na jídlo, je na něj určen," uvedl Malík.

O stravenkovém paušálu dnes informovala Mladá fronta DNES. Podle deníku by změna znamenala pro stravenkové firmy dramatický zvrat, k dopadům se ale nevyjádřily. Podle nich by změna negativně zasáhla restaurace. "Nyní stravenky v papírové a digitální formě přinášejí restauracím a jídelnám desítky miliard korun ročně," řekla listu Daniela Pedret z Edenredu. "Pokud by zaměstnanci dostávali peníze přímo na účet formou paušálu, s největší pravděpodobností by ho nevyužívali na stravování," poznamenal generální ředitel firmy Sodexo Daniel Čapek.

Zástupci pohostinství se ale odlivu strávníků podle MfD nebojí. "Kdo je zvyklý chodit na oběd, půjde na něj znovu, možná tam bude krátkodobý pokles, ale nic dramatického," řekl listu šéf Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Podle něj restaurace stravenky berou z donucení, protože je bere i konkurence.

Návrh podle MfD opatrně podporuje i Hospodářská komora, naopak šéf odborů ČMKOS Josef Středula by zaběhlý systém neměnil.