Česká ekonomika zpomaluje mnohem rychleji než se čekalo

„Domácnosti snížily své výdaje o 0,7 procenta a to zejména na úkor potravin, tabáku, alkoholu. Státní instituce omezily své výdaje o 1,4 procenta, což souvisí s vládními škrty ve státním sektoru obecně. Tržby maloobchodníkům klesají i ve třetím čtvrtletí, což znamená, že domácí poptávka stále skomírá, nebo je na tom dokonce ještě hůře, než ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika, která je závislá na zahraniční poptávce a exportu reaguje na zpomalování světových ekonomik, především Německa,“ uvedl Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin.

„Další omezování výdajů na straně státního sektoru ještě přijde. V rámci toho dojde i k jeho zeštíhlení, což bude vytvářet tlak na růst nezaměstnanosti. Tyto kroky však vnímáme jako nutné,“ dodal.

„Růst českého hospodářství je napojen na vývoj našeho západního souseda. Pro letošní rok očekáváme růst Německé ekonomiky o tři procenta, díky čemuž by česká ekonomika měla růst o 2,4 procenta. Rizikem ohrožující růst je fiskální krize eurozóny, která by s sebou jistě strhla i Německo. Nedávný průzkum PwC mezi generálními řediteli významných tuzemských podniků ukázal, že největším rizikem pro jejich prosperitu jsou právě obavy z další recese. A poslední čísla z německé ekonomiky ukazují, že jejich obavy jsou oprávněné,“ říká Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR.

"Česká ekonomika zpomaluje svůj růst mnohem rychleji, než jsme se v minulosti mohli domnívat. Pod růstem se nejvíce podepsaly zahraniční obchod a hrubá tvorba fixního kapitálu, neboli jednoduše investice, které směřovaly převážně do nákupu nových strojů a do obnovy vozového parku. Domácnosti si ale tohoto hospodářského růstu příliš neužily. Naopak reálná spotřeba domácností meziročně klesla o 0,7 procenta. To nám jasně ukazuje, že spotřeba domácností trpí pod malým růstem reálných mezd a relativně vysokou mírou nezaměstnanosti,“ uvedla Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.

Jak dodala, tahounem české ekonomiky stále zůstává především zahraniční obchod. "I zde ale může rychle nastat změna. Západoevropské ekonomiky také výrazně svůj růst zpomalují. Eurozónu dusí dluhy, a právě do eurozóny míří většina českého exportu. Musíme se připravit na to, že to již nebude pouze slabá domácí poptávka, ale že to bude velice brzy i slabá zahraniční poptávka, která se podepíše pod slabým výkonem české ekonomiky. A pokud korporátní sektor nebude mít odbyt pro své produkty, přestane také ihned s většími investicemi do modernizace výroby,“ doplnila.

Podle Šichtařové bude ekonomika zpomalovat tempo svého růstu po zbytek tohoto roku. „Existuje ale i mnohem pesimističtější scénář. Česká ekonomika může právě díky situaci v eurozóně přestat růst úplně. Přes zahraniční obchod jsme velice silně propojeni s vnějším světem. A pokud se nebude dařit zahraničním ekonomikám, ihned to pocítíme i my,“ dodala. „Struktura HDP jasně ukazuje naši závislost na poptávce ze zahraničí. Znovu se potvrzuje, že český spotřebitel je velmi slabý a nedokáže sám o sobě táhnout ekonomický růst. Důvěra spotřebitelů už několik měsíců v řadě klesá a dostala se na úrovně, které nejsou zase až tak vzdáleny hodnotám z průběhu krize,“ řekl Petra Gapko, makroekonomický analytik GE Money Bank. Nedůvěru utrácet podle Gapka pociťuje i bankovnictví, protože spotřebitelé si méně půjčují na financování svých útrat. Právě proto je bankovnictví jedním z odvětví, které ve druhém čtvrtletí na ekonomiku působilo negativně.

„Podle našeho názoru česká ekonomika letos poroste průměrným tempem okolo dvou procent. V meziročním vyjádření se tak i v dalších čtvrtletích dočkáme zpomalení. To bude způsobeno dalším ochlazením zahraniční poptávky, které je už vidět na červencových průmyslových datech,“ dodal.