ČEZ nakoupil zahraniční akvizice za 71,9 miliardy korun, 70 procent má zpět

Praha - Energetická skupina ČEZ zaplatila dosud za zahraniční investice 71,9 miliardy korun, což je méně než pětina celkových investic skupiny ve srovnatelném období. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v úterý prohlásil, že kumulovaná EBITDA letos pokryje už 70 procent investic.

"Všechny naše zahraniční akvizice jsou na nebo dokonce nad očekávanou návratností. Jejich průměrný roční výnos měřeno provozním ziskem (EBITDA - zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace, pozn. red.) dosahuje 17,6 procenta. Měřeno hrubým ziskem (EBIT - zisk před úroky a zdaněním) je průměrný roční výnos zahraničních akvizic devítiprocentní. To je důkazem toho, že jsme dobře nakoupili a že naše zahraniční akvizice dobře spravujeme," prohlásil Beneš.

Podle něj kumulovaná EBITDA pokryje na konci letošního roku 70 procent těchto investic. "EBITDA zahraničních investic Skupiny ČEZ za rok 2011 poprvé překročí deset miliard korun," dodal Beneš.

"Všechny zahraniční akvizice trvale dosahují plánovanou návratnost a už vytváří finanční zdroje pro další růst Skupiny ČEZ. Daří se nám nad očekávání srážet ztráty v sítích, což do budoucna bude stabilně zvyšovat zisky společností. Například v Bulharsku jsme ztráty (černé odběry - pozn. red.) snížili o více než 20 procent, za jediný rok v Albánii taktéž o 20 procent, ale reálně spíše o 30 procent, protože výkazy před naším vstupem nebyly příliš korektní," doplnil člen představenstva a ředitel divize international Skupiny ČEZ Tomáš Pleskač.

Pleskač se také snažil vyvrátit nepravdivé informace, které se kolem výkonnosti zahraničních akvizic ČEZu v poslední době objevily. "Za příklad jednoho z největších mýtů lze uvést údajnou špatnou výkonnost albánské distribuce. Využitím zkušeností z předchozích akvizic však naopak dosahujeme od počátku vstupu na albánský trh trvalého zlepšení všech ukazatelů. Akvizice by dokonce letos měla v provozním zisku zaručit téměř jednu miliardu korun, nadále zde zlepšujeme ukazatel hrubé marže a trvale snižujeme počet zaměstnanců ve společnosti a ztráty v distribučních sítích," poznamenal Pleskač.

Beneš však upozornil, že v současnosti jsou pro ČEZ stěžejní investice v České republice. "V zahraničí hodláme rozšiřovat jen vysoce ziskové projekty obnovitelných zdrojů s rychlou návratností, které nám pomohou s financováním i projektů v Česku. Nyní máme v provozu nebo ve fázi realizace obnovitelné zdroje o výkonu 620,5 MW - většinu z toho tvoří největší evropský park větrných elektráren na pevnině v Rumunsku o plánovaném výkonu 600 MW," informoval Beneš.

Plánem ČEZu přitom je dosáhnout do roku 2016 celkem 3000 MW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích. Preferovanými trhy, kde by společnost mohla stavět nové obnovitelné zdroje, jsou Polsko a Rumunsko. Nyní ČEZ v zahraničí vlastní obnovitelné zdroje s celkovým instalovaným výkonem více než 620 MW (větrný park Fantanele a Cogealac v Rumunsku, malá vodní elektrárna Skawinka v Polsku a soustava čtyř malých vodních elektráren Resita v Transylvánii).

Skupina ČEZ v současnosti vlastní 67 zahraničních společností s více než 14 tisíci zaměstnanci v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy a v Turecku. Do tržeb skupiny přispívají tyto společnosti už 62 miliardami korun a na stálých aktivech se podílí čtvrtinou. "Letos zahraniční akvizice převedou na dividendách za rok 2010 zhruba tři miliardy korun, největší porce bude z Bulharska," upřesnil Pleskač a dodal, že celkem už ČEZ na dividendách ze zahraničních akvizic stáhl do ČR na devět miliard korun.

Aktuálně se děje

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

11. ledna 2026 21:52

11. ledna 2026 20:56

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

Zdroj: David Holub

Další zprávy