Češi se proti cizincům flákají. Vietnamci pracují o 10 hodin víc

"Pokud se podíváme na počty cizinců podle státního občanství, nejvíce je jich u nás z Ukrajiny – 124 281. Následuje Slovensko se 71 780 a Vietnam s 60 289 lidmi. Cizinci z těchto zemí tvoří zhruba 60 procent všech cizinců v České republice," uvedl v úterý Daniel Chytil z ČSÚ. V počtu cizinců na našem území následují Rusko, Polsko, Německo, Moldavsko, USA, Mongolsko, Čína, Kazachstán a Bělorusko.

Podíl občanů ze zemí Evropské unie na cizincích v Česku je 32 procent, tedy jedna třetina. Nejvíce je zde ze států EU Slováků, následují Poláci a Němci.

Ze států mimo Evropskou unii následuje po Ukrajině a Vietnamu Rusko.

Bezkonkurenčně nejoblíbenější evropskou destinací je Česká republika pro Slováky. Nejvyšší v Evropě máme i podíl Vietnamců, u nich je ale absolutní zastoupení vyšší v Německu. Ukrajinci si nás vybírají jako třetí zemi po Itálii a Německu.

V rámci EU máme zastoupení cizinců v populaci podprůměrné, v poslední době totiž kleslo na čtyři procenta, zatímco průměr Evropské unie je šest procent.

"Cizinců v Česku nepatrně každoročně ubývá již od roku 2008, do té doby jsme zaznamenávali nárůsty. A předběžné odhady vývoje v roce 2011 směřují k dalšímu poklesu až – řekněme – ke 410 tisícům cizinců," doplnil Daniel Chytil.

V České republice ale trvale roste podíl trvalých pobytů cizinců. V současnosti zhruba 45 procent cizinců u nás má trvalý pobyt a skupina migrantů, kteří zde pobývají dlouhodobě, se neustále zvyšuje.

Jedna třetina cizinců u nás pracuje na živnostenský list, dvě třetiny mají povolení k zaměstnání.

Zajímavá jsou i zjištění SOÚ AV ČR. Ta přinášejí údaje například o délce pobytu, vzdělání či finančním ohodnocení cizinců.

"Největší procento těch, kteří v České republice žijí více než 11 let, nalezneme u cizinců z Vietnamu (36 procent) a zemí bývalé Jugoslávie (30 procent). Naopak nejméně početná je tato skupina u Ukrajinců (14 procent) a cizinců z Moldavska (čtyři procenta)," uvedla na úterní tiskové konferenci Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR, která v této oblasti prováděla šetření.

Mezi nejčastější účely pobytu cizinců v Česku patří zaměstnání, podnikání na živnostenský list (dohromady 81 procent) a poté sloučení rodiny či pobyt rodinného příslušníka v zemi.

"Co se týká vzdělanostní struktury respondentů, tak například 27 procent Rusů či 22 procent obyvatel bývalé Jugoslávie má vysokoškolské vzdělání," přiblížila Leontiyeva.

Ta se věnovala i průměrným příjmům cizinců pobývajících v České republice: "Průměrné čisté osobní příjmy u cizinců z bývalé Jugoslávie jsou ve výši 24 963 korun, u Rusů 20 163, u Vietnamců 19 070 a u Ukrajinců 17 083 korun." Leontiyeva dodala, že cizinci ale pracují týdně více než čeští občané, například u Vietnamců je to v průměru 54 odpracovaných hodin.

Rozdíly v příjmech jsou samozřejmě výrazné podle klasifikace zaměstnání. Zatímco pomocní a nekvalifikovaní pracovníci si v průměru přijdou na 15 600 korun měsíčně, vedoucí a ředitelé podniků dosáhnou průměrně na 28 300 korun. Cizinci také posílají výrazné sumy peněz zpět do zahraničí. Podle subjektivního hodnocení respondentů tvoří tyto finance zhruba 25 procent příjmu, podle výpočtu je pak remitence průměrně 16 procent ročního osobního příjmu.