Praha - Omnipol odmítá, že si přišel na stamilióny při nákupu letounů CASA, kvůli kterým protikorupční policie žádá vydání poslankyně a bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09). Hrubá marže společnosti činí jen 85 milionů korun, sdělil v úterý generální ředitel Omnipolu Michal Hon.
Podle Omnipolu již bylo ministerstvu obrany za nákup letounů CASA fakturováno 2,859 miliardy korun bez DPH (celková cena je 3,006 miliardy bez daně). Od španělského výrobce přitom podnik obdržel fakturu na 2,535 miliardy bez daně. Z rozdílu 324 milionů zaplatil podnik 133 milionů korun za bankovní a kurzovní náklady a 105 milionů na DPH za směnovaný letoun L-159. Hrubá marže Omnipolu tak podle vedení podniku je 85 milionů korun.
Zajímavou položkou je právě 133 milionů za bankovní a kurzovní náklady. Tyto náklady totiž podle Omnipolu souvisí s pádem vlády Mirka Topolánka, což rozkolísalo kurz koruny vůči euru. Omnipol ve snaze cenu zafixovat se nakonec s bankou domluvil na tzv. forward (pozdější nákup eur za předem garantovanou cenu) při kurzu 27,60 koruny za euro. 133 milionů, o které přišel podnik v důsledku postupného poklesu kurzu, tak inkasovala banka, nikoli Omnipol. Která banka to byla, však nechtěli zástupci Omnipolu říci.
Při dojednávání obchodu byla podle Omnipolu stanovena jejich marže ve výši čtyř procent. Aktuálních 85 milionů představuje ovšem jen 3,36 procenta.
Omnipol také vyzval odpovědné orgány, aby zveřejnily posudek americké firmy American Appraisal, z něhož má vyplývat "skloňované" předražení zakázky o 658 milionů korun. Publicita, které se na základě tohoto posudku navíc Omnipolu dostalo, podle společnosti poškozuje její pověst a zvažuje právní kroky.
Generální ředitel společnosti také připustil, že je kvůli obchodu kontaktovala policie. "Byli jsme požádání policií v roce 2010, abychom jim dali všechny informace. To jsme učinili a policie má vše k dispozici," uvedl Hon. Ten také řekl, že při jednáních o letounech vůbec nejednal s bývalou ministryní Parkanovou, ale s vysoce postavenými úředníky včetně tehdejšího náměstka a pozdějšího šéfa rezortu Martina Bartáka či náměstka ministra obrany Jaroslava Kopřivy.
Hon také odmítá, že by byly letouny předražené. České letouny mají podle něj mimořádně nadstandardní vybavení. "Některé jeho vybavení nemají ani nejvyspělejší země NATO," dodal.
Kvůli předražení nákupu letadel CASA, který zprostředkovala společnost Omnipol, požádala protikorupční policie o vydání místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání. Ta byla v době nákupu letadel ministryní obrany a nedoplnila návrh znaleckým posudkem o ceně. Policisté Parkanovou viní ze dvou trestných činů - zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Nákup čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun a pěti letadel L-159 schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Letadla CASA však měla od začátku minulého roku problémy s avionikou a nefungoval ani pasivní systém ochrany proti raketám. Letouny, které měly být už loni nasazené v Afghánistánu, tak dokonce část roku vůbec nesměly do vzduchu.
Španělé jako kompenzaci technických problémů přislíbili vrátit jeden letoun L-159, jehož výměna byla součástí kupní smlouvy. Do budoucna se s letouny CASA počítá například pro potřeby bojové jednotky Battle group, kterou společně plánují do roku 2016 vytvořit armády zemí Visegrádské čtyřky.
Související
Penta prodala Aero Vodochody
Tendr za 182 milionů: Armádní Challenger má opravovat firma Omnipol
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák