V prodeji životních pojistek vládne v Česku chaos

Problému si stále víc všímá i Česká národní banka.

„Pojišťovnictví se týká více než polovina stížností, které ČNB letos obdržela,“ tvrdí viceguvernér centrální banky Miroslav Singer. Podle něj centrální banka nepovažuje současnou právní úpravu zprostředkovatelů za dostatečnou. Přesto v žádném z více než třiceti případů, které banka řešila, pokuta nepadla.

„Tematicky se stížnosti nejvíce dotýkaly nedostatečných informací o nabízených službách a postupech na trhu,“ uvedl mluvčí ČNB Pavel Zúbek. „Kritické bývá zejména předsmluvní jednání, které často probíhá formou osobní schůzky a jeho obsah je následně obtížně prokazatelný. Investiční zprostředkovatelé toho podle stěžovatelů mohou využívat a stává se, že podávají nepravdivé či zavádějící informace,“ uvedl Zúbek. Chybou spotřebitelů pak je, že důkladně nepročtou smlouvy a podepíší něco, čemu nerozumí.

Na vině však nejsou jen klienti a zprostředkovatelé, podle odborníků z trhu chybují i samotné pojišťovny.

„Pojišťovny dávají zprostředkovatelům extrémně velké provize za investiční životní pojištění,“ říká například spolumajitel sítě Partners Tomáš Prouza. Provize podle informací E15 činí kolem 200 procent roční platby klienta, interní zástupci pojišťoven dostávají méně než polovinu. Řada zprostředkovatelů proto investiční životní pojištění klientům vnucuje místo spoření či jiných instrumentů. „Když uvidíme, že u nějakého klienta výrazně narostla měsíční platba pojistky, zástupce to musí vysvětlit,“ tvrdí Prouza.