Zemědělci chtějí náhradu za špatnou sklizeň, minimálně 750 milionů korun

Aby mohli zemědělci peníze dostat, musí se zvýšená podpora ohlásit Evropské komisi. "Když bude vůle a chuť, je reálné to notifikovat do konce roku. Aby od ledna nebo v únoru už mohly téct peníze," uvedl Hlaváček, podle kterého není zatím otázkou kdy, ale zda vůbec povolí Evropská unie peníze zemědělcům vyplatit. Částka tři čtvrtě miliardy je podle Agrární komory reálná a realistická.Agrární komora ocenila spolupráci s ministerstvem zemědělství, zvláště pak s náměstkem Martinem Hlaváčkem, který strávil na Moravě "nadstandardní" čas při prohlídkách oblastí postižených suchem. Agrární komora oslovila i premiéra Petra Nečase (ODS). "Bohužel musím konstatovat, že si ve srovnání s Milošem Zemanem nenašel čtyři hodiny času," dodal Hlaváček.Kromě přímé finanční pomoci by chtěli zemědělci výhodnější podmínky zápůjček obilí ze Státní správy hmotných rezerv a také systémová opatření. Suchá území by podle komory měla být zařazená do skupiny s kritickým a vysoce kritickým suchem, tedy do oblastí trvale znevýhodněných. "Chtěl bych zdůraznit, že je potřeba vzít v potaz skutečnost, že sucho pokračuje od roku září roku 2011," dodal předseda představenstva s tím, že maximální srážky byly v hodnotách 20 mm. Navíc podle něj dochází k větším teplotním výkyvům a k přehřívání ornice. Srážky se tak prakticky okamžitě vypařují.Přímá finanční výpomoc by mohla být vyplacená podnikům podle mapy srážek a podle výkazů o výnosech a tržbách.Letošní sklizeň byla podprůměrná, ale sucha postihla hlavně regiony v Jihomoravském kraji. "Ty hrůzy jsou daleko drastičtější, než jsme si byli ochotni sami připustit," říká Hlaváček. Výnos z obilovin v Brně dělal 2,3 tuny/ha, v Břeclavi 1,9 t/ha. Letošní počasí tak v tomto regionu podle agrární komory zavinilo nejhorší sklizeň od 2. světového války. "Pamětníci to hodnotí jako velmi kritický stav, týká se to všech pěstovaných plodin, ale i zeleniny a ovoce. Odchází celé plochy ovocných sadů," uzavřel bývalý šéf republikové komory.