Lidem chybějí úspory pro případ ztráty práce

Podle průzkumu by další pětina o půjčku žádala rodinu či známé. Z lidí, kteří už nezaměstnaní jsou, se jich skutečně zadlužilo u bank či splátkových firem v době ztráty zaměstnání 15 procent. Pět procent požádalo o peníze své blízké.

"Tato skupina lidí se vydává na cestu do takzvané úvěrové pasti a často skončí u některé z firem z oblasti šedé ekonomiky. Ty jsou ochotny půjčit peníze tomu, kdo pravděpodobně nebude mít půjčku z čeho splatit, ovšem s rizikem vysokého penále a ručení nemovitostí. V případě nesplácení tak dlužník může přijít o veškerý majetek," komentoval výsledky průzkumu mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.

Tento scénář podporuje i chování bank a větších nebankovních půjčovatelů, kteří úvěry lidem bez práce nedávají.

Markéta Šichtařová z Next Finance k výsledkům průzkumu dodává, že výhled na letošní rok není příliš optimistický, protože ekonomika zatím netvoří nová pracovní místa. Míra nezaměstnanosti se tak letos bude pohybovat kolem deseti procent.

"Podniky jako první propouštějí zaměstnance, kteří jsou nejlépe nahraditelní a do kterých dlouhodobě neinvestovali. To znamená, že mezi nezaměstnanými přibývají především lidé s nižším vzděláním a současně s nižšími úsporami," uvedla Šichtařová.

Výzkum, který proběhl na vzorku 558 zaměstnaných a 200 nezaměstnaných lidí, také ukázal, že pouhá tři procenta domácností mají sjednáno pojištění úvěru pro případ neschopnosti splácet, skoro čtyřicet procent lidí tento produkt vůbec nezná.

Z mezinárodního průzkumu Providentu, který proběhl letos v zimě v pěti zemích středoevropského regionu na vzorku 1500 lidí, vyplynulo, že pro rozhodování Čechů, u které firmy si vzít půjčku, je nejdůležitější to, zda jde o známou značku. Druhým klíčovým prvkem je doporučení firmy od známých, následované možností vzít si pojištění půjčky. Důležitá je také rychlost poskytnutých služeb a jednoduchá cenová politika.

Dále tuzemští účastníci průzkumu jmenovali požadavek, aby nebyly žádné sankce za opožděné platby a nakonec i to, aby se úvěrující firma neptala, na co dlužník peníze použije. Posledně zmiňovaný důvod je na rozdíl od Čechů hodně podstatný pro Maďary a Slováky.