Oživení je pomalé, inflace nehrozí, sazby se nezmění

„Aktuální data zvýšení sazeb nenahrávají. Slabá je zejména domácí poptávka, což v úterý potvrdil údaj o lednových maloobchodních tržbách, které klesly o pět procent,“ uvedl pro agenturu Mediafax David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Důvod není ani pro pohyb sazeb opačným směrem. „Určitě ne. Ekonomika už není v recesi. Ukázal to zpřesněný údaj o HDP za poslední čtvrtletí loňského roku,“ ujistil Marek. Zvýšení sazeb očekává až ve 4. čtvrtletí. „Oživení je mdlé, velmi pomalé. A rozhodnutí ČNB by mělo být cíleno především na domácí poptávku.“

Petr Sklenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik FT, upozornil na spíše protiinflační prostředí. „Možná přijde i komentář, že zvýšení přijde o něco později, než se původně očekávalo. Inflace je nižší, spotřebitelská poptávka poklesla, je potřeba vzít v potaz i posilující korunu,“ připomněl ekonom. Ve druhé polovině roku se už podle něj zvýšení sazeb dočkáme. „Možná to bude ve dvou krocích, možná ve třech. O tom časování rozhodne koruna,“ předpokládá.

Podle Marka Hatlapatky, analytika společnosti Cyrrus, se zvýšení sazeb letos nemusí konat vůbec. „Bude záležet na vývoji řecké krize, která může ovlivnit kurz koruny. Pokud půjde vývoj podle očekávání, sazby by se mohly zvýšit na konci roku. Ale zrovna tak si dovedu představit, že to bude až v příštím roce,“ očekává Hatlapatka.

Změnu sazeb neočekává žádný z 19 analytiků, které oslovila agentura Reuters. Jeden z nich počítá se zvýšením o 25 bazických bodů ve 2. čtvrtletí, většina (devět) si myslí, že ČNB zvýší sazby ve 3. kvartále. Podle sedmi z nich to bude až v posledním čtvrtletí a zbývající dva očekávají tento krok až v roce 2011.

ČNB snížila sazby naposledy 16. prosince 2009, tehdy o 0,25 procentního bodu. Pro tento krok hlasovali guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Miroslav Singer a vrchní ředitelé Vladimír Tomšík a Eva Zamrazilová. Od 8. února 2008 je srazila z tehdejších 3,75 procenta v sedmi krocích o 275 bazických bodů na rekordně nízkou úroveň. K poslednímu zvýšení (o 0,25 p. b.) se odhodlala 7. února 2008.

„Čtvrtečního měnověpolitického jednání se zúčastní šest členů bankovní rady ČNB. Jak bylo oznámeno již minulý týden, chybět bude pouze vrchní ředitel Robert Holman,“ potvrdil mluvčí ČNB Marek Petruš.

Repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů. Diskontní sazba zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc. Lombardní sazba naopak znamená horní mez pro tento pohyb.