Česká pošta je na konkurenci připravena

Nejpozději k 1. lednu 2013 dojde v České republice ke zrušení zbytku monopolu v poštovních službách. To plyne z evropské legislativy, staré země EU již byly povinny tento sektor liberalizovat. Klíčový bude způsob realizování veřejné poštovní služby, tedy doručování určitých zásilek na celém území státu.

„Liberalizace Českou poštu vystaví nutnosti snižovat náklady,“ připustila Hrubá. Uvedla, že pošta nechce jít cestou redukce současné pobočkové sítě. Tu totiž bere jako výhodu. Česká pošta umožní, aby přístup do její celostátní dodávací sítě získali i její konkurenti, deklarovala Hrdá. Případné větší propouštění má podle ní i velký sociální rozměr, protože pošta má dnes 37 tisíc zaměstnanců.

„Z mého pohledu je klientem České pošty každý občan,“ prohlásila Hrdá. Už nikdy nebude podnik živen jen poštovními službami, velký díl příjmů zajistí tzv. non core byznys, dodala Hrdá s tím, že v mnoha oblastech již nyní pošta pracuje v konkurenčním prostředí.

Za hlavní hrozbu po liberalizaci Hrdá považuje unfair soutěž ve formě „vyzobávání rozinek“. Pokud se konkurent soustředí na velká města, snadno dosáhne nižší ceny než Česká pošta, která operuje i na venkově. „Hustota obyvatelstva totiž zásadně ovlivňuje náklady poskytování služby na daném území a její výnosy,“ uvedla Hrubá. Jako jednu z podmínek férové soutěže zmínila, že Česká pošta nesmí mít povinnost používat jednotné ceny na celém území státu.

Petr Angelis z vedení Asociace alternativních poštovních operátorů zdůraznil, že v okamžiku liberalizace nedojde z příchodu nových zájemců o poskytování veřejné služby. „Nelze očekávat žádnou revoluční změnu na trhu,“ tvrdil Angelis a v tom s ním souhlasili i další přednášející.

Ivo Doležal z PricewaterhouseCoopers zdůraznil důležitost správně řídit očekávání liberalizace. „Nelze čekat, že cena známky klesne na polovinu,“ uvedl Doležal. Podle něj by také nemělo dojít k podcenění komplikovanosti procesu přípravy liberalizace. Jinak to povede k rozhodnutím učiněným v časovém stresu, která mohou způsobit velké škody.

Marek Ebert, náměstek předsedy Českého telekomunikačního trhu (ČTÚ) uvedl, že jeho instituce chce využít zkušeností z regulace elektronických komunikací. Optimální je podle něj režim, kdy by společnosti záměr poskytovat poštovní služby pouze oznámili. To by ČTÚ poskytlo dostatek informací o situaci na trhu, přičemž by bylo možné obejít se bez licencí či požadavků stanovených živnostenským zákonem.

Na základě zkušeností z Finska, Švédska a Británie nečeká Ebert v okamžiku liberalizace nic dramatického. Postupně dojde k vyššímu zájmu o atraktivní lokality. Ve finále by liberalizace měla vést k nižším cenám a vyšší kvalitě služeb.

Karel Koukal, předseda podnikových odborů České pošty, vyjádřil kritický pohled na chystané změny. Odbory jsou podle něj od počátku k liberalizaci skeptické. Například deklarovaná nutnost dosažení stejných podmínek je v mnoha oblastech prakticky nemožná, uvedl Koukal.

Odbory soudí, že zrušení výhrady zasáhne především národního operátora. Tomu se sníží výnosy a bude hledat úspory v nákladech. Koukal očekává, že k tomu dojde na úkor zaměstnanců. Odbory v období po liberalizaci čekají cenové podbízení, možná až nekalou soutěž konkurentů. Bojí se také narušení sociálního smíru. Za klíčové považují zachování plnohodnotných pracovních poměrů.

Odboráři na evropské úrovni žádají moratorium, odklad liberalizace, ovšem nevěří, že tohoto cíle dosáhnou. „Liberalizace nepřináší naprosto nic významného ani nic, co by mohlo být pozitivně vnímáno ze strany široké veřejnosti,“ shrnul stanovisko odborů Koukal.

Poměrně kritický postoj vyslovil i moderátor semináře Jan Mládek (ČSSD). Liberalizace poštovních služeb bude podle něj drama jak pro poštu, tak i pro daňového poplatníka.

Debatu na téma Liberalizace poštovního trhu v roce 2013: šance anebo hrozba? uspořádalo družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum.