Nezaměstnanost klesla na 8,3%. Kde máte šanci sehnat práci?

V únoru míra nezaměstnanosti činila 8,6 procenta a nezaměstnaných bylo 625.390 lidí. V lednu to bylo rovněž 8,6 procenta a nezaměstnaných bylo tehdy dokonce 629.274, což bylo nejvíc v historii ČR. V březnu se podle Úřadu práce zvýšil počet volných pracovních míst - meziměsíčně o 2507, meziročně pak o 1945. Celkem jich zaměstnavatelé nabízeli 40.808.

Snížení počtu lidí bez práce v letošním roce přitom podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka nedokáže kompenzovat nárůst nezaměstnanosti z předcházejících letech. "Jsme sice svědky zlepšující se situace na pracovním trhu s tím, že pokles nezaměstnanosti bude pokračovat i v dalších měsících. Je však rovněž korektní zmínit, že počet nezaměstnaných je stále blízko svých rekordních hodnot a nad hranicí 600.000," upozornil.

Počet nezaměstnaných sice klesl, nic podstatného se ale nezměnilo na regionálních rozdílech. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla i koncem března v Ústeckém kraji - 11,7 pct, což je ale o dvě desetiny bodu méně než v únoru. V Praze bylo bez práce 5,4 procenta lidí, nejméně v ČR.

Na jedno volné pracovní místo připadá nyní 14,9 uchazeče, nejvíce je to v okresech Bruntál (62,1) a Karviná (50,2).

Nejnižší nezaměstnanost hlásí tradičně okresy Praha-východ (3,6 procenta), Praha-západ (4,6 procenta), Mladá Boleslav (4,7 procenta), Plzeň-jih (5,3 procenta) a Praha (5,4 procenta). Nejvyšší byl podíl nezaměstnaných tak jako v předchozích měsících v okrese Bruntál (14,5 procenta), následovalo Mostecko (13,7 procenta), okres Jeseník (13,6 procenta), Ústí nad Labem (13,1 procenta), Karviná (12,8 procenta) a Znojmo (11,9 procenta). Pokles nezaměstnanosti zaznamenalo 75 ze 76 okresů.

Z celkového počtu lidí bez práce bylo 592.705 lidí ve věku 15 až 64 let schopno okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 137.291 uchazečů o zaměstnání, což je o něco víc než pětina všech klientů vedených v evidenci. 

V březnu bylo bez práce 290.225 žen, tvořily tak 47,7 procenta z celkového počtu nezaměstnaných. Místo hledalo 63.399 zdravotně postižených - to je 10,4 procenta z celkového počtu lidí bez práce.

Psali jsme: Vysoká nezaměstnanost decimuje Ústecký kraj. Co s tím? Tisíce mladých Čechů jsou bez práce, MPSV musí zakročit  

Za poklesem nezaměstnanosti stojí podle Úřadu práce především sezónní práce, které díky počasí začaly o měsíc dříve. Velkou šanci získat zaměstnání měli pracovníci ve stavebnictví, lesnictví, zahradnictví, v kamenolomech a zemědělství, ale také v lázeňství, hotelnictví, gastronomii, turistickém ruchu a v oblasti pomocných a úklidových prací.

Březen byl i podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka prvním měsícem, kdy se pozitivně začínají projevovat i sezonní faktory. "Během druhého čtvrtletí se tak podíl nezaměstnaných bude dále snižovat, ze současných 8,3 procenta se může před prázdninami dostat až k hodnotám kolem 7,5 procenta," uvedl.

Díky změnám v ekonomickém prostředí dochází k tomu, že se některá odvětví utlumují nebo i zanikají a jiná expandují. Mnohá povolání, jako je švec, krejčí, kovář nebo kočí v průběhu času zanikla, jiná naopak vznikla - operátor call centra, správce počítačové sítě, programátor. Na trhu práce se tak poptávka po určité profesi nebo druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu práce se snižuje.

Skutečnost, že se určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají, mnohdy vyžaduje, aby se zaměstnanci, kteří ztratili práci, rekvalifikovali, aby mohli nalézt uplatnění v expandujících odvětvích a sektorech. Strukturální nezaměstnanost je přirozenou a nevyhnutelnou součástí ekonomického vývoje, potlačování strukturálních změn hospodářství oslabuje, vede k jeho zaostávání a ztrátě konkurenceschopnosti.

Vláda může svými opatřeními zlepšovat informovanost o volných pracovních místech, financovat rekvalifikace nebo podporovat migraci za prací. Mimo taková opatření vláda může aktivně usilovat o snížení nezaměstnanosti tím, že bude stimulovat ekonomiku dodatečnými vládními výdaji. Dodatečné vládní výdaje mohou vytvořit pracovní místa a snížit nezaměstnanost, zkušenosti ovšem ukazují, že čím větší je snížení nezaměstnanosti, tím větší je v konečném důsledku inflace (teorie Phillipsovy křivky).

Míra nezaměstnanosti tak může díky dodatečným vládním výdajům klesat, z krátkodobého hlediska je vidět růst a dobré výsledky přijaté politiky, pracovníci jsou spokojeni, protože rostou jejich příjmy. Reálné mzdy ovšem vzhledem k růstu cenové hladiny (inflaci) růst nemusí, z dlouhodobého hlediska se může ukázat, že takový růst byl uměle vyvolaný a dlouhodobě neudržitelný. Pasivní vládní zásahy mají zmírňovat dopady nezaměstnanosti, typicky vyplácením dávek v nezaměstnanosti a sociálními dávkami. vysvětluje server investujeme.cz.