Babišův rozpočet namíchl ministry, škrtat se jim nechce

Ministerstvo financí předběžně navrhuje státní rozpočet pro rok 2015 se schodkem 100 mld. Kč. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) v této souvislosti uvedl, že klíčový hospodářský dokument je postaven na snižování provozních výdajů a na navyšování investic, hlavně v dopravní infrastruktuře a zateplování budov. Vláda by dle ministra neměla ani příští rok překročit tříprocentní deficit veřejných financí. Pro rok 2014 je schválen rozpočet se schodkem 112 mld. Kč.

Ministerstvo financí se při sestavování rozpočtu musí vypořádat s navyšováním důchodů i plateb za státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám.

Snížením rozpočtu můžou být ohroženy dostavby některých silnic a dálnic. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) ale věří, že vláda nakonec v dopravě škrtat nebude. 

Nespokojený s návrhem rozpočtu je i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Varuje, že by se šestimiliardový škrt výrazně dotkl národních dotací pro zemědělce. "Já si to nedokážu představit. Šest miliard, to je opravdu už přes čtyřicet procent našeho rozpočtu," řekl ČT.

Ministerstvo vnitra zase nebude mít na dlouho slibované zvyšování platů policistům a hasičům. Těm chtěl původně ministr Milan Chovanec (ČSSD) příští rok přidat osm procent. 

Navrhované úspory se zdají příliš tvrdé i premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). "My potřebujeme do rozpočtu dostat podporu hospodářského růstu, investice v oblasti infrastruktury, rozumně řešit platové otázky zaměstnanců ve veřejném sektoru," řekl ČT.

Naopak kromě ministerstva práce a sociálních věcí má dostat přidáno ministerstvo obrany a ministerstvo školství. Ani tak ale na vyšší platy pro učitele prý rozhodně nebude. "Pokud chceme zvýšit platy učitelů a nepedagogických pracovníků, budu potřebovat další dvě miliardy," uvedl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Víc než 76 milionů navíc má z rozpočtu dostat i Poslanecká sněmovna. A to hlavně díky připravovanému rozmrazení platů ústavních činitelů.

Státní rozpočet má v Česku podobu zákona. Sestavuje ho ministerstvo financí, které ho předkládá ke schválení vládě. Ta následně pošle návrh zákona o státním rozpočtu ke schválení do poslanecké sněmovny, a to nejpozději tři měsíce před koncem roku. Senát státní rozpočet neschvaluje.

Sněmovna projednává státní rozpočet ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schvalují pouze základní údaje rozpočtu, jako jsou celkové příjmy, celkové výdaje, saldo rozpočtu a způsob jeho vypořádání. Pokud státní rozpočet projde prvním čtením, nesmí se tyto parametry v dalším projednávání měnit. Ve druhém čtení poslanci mohou přicházet z pozměňovacími návrhy. Ve třetím čtení se schvalují už jen technické změny a nakonec i celý návrh státního rozpočtu, vysvětluje server Peníze.cz.