Je práce "ajťáka" o život?

Praha - Michal P. alias John Smith, známý jako Čech se ztrátou paměti není prvním IT odborníkem, který zamotal hlavu policistům. V minulosti se zem slehla i po dalších.

Michal Urban - Marek Schäferling - Vladimír Kavan. Co spojuje tato jména? Všichni tři pracovali s počítači a všichni byli mezi pohřešovanými

Například záhada zmizení Michala Urbana se dodnes nevysvětlila. Rodina si přitom myslí, že mladík zmizel právě kvůli džobu s počítači a citlivým informacím, ke kterým se v práci dostal.

V listopadu 2009 zmizel pětadvacetiletý IT odborník Marek Schäferling. Kriminalisté tehdy potvrdili, že těsně před zmizením svědčil na policii proti počítačovým hackerům. Tělo se našlo následující rok na Kladensku. Případ byl uzavřen jako sebevražda.

Jako dvacetiletý se Vladimír Kavan ztratil v létě 2007. Ze svého bytu zmizel beze stopy a jeho rodina po něm pátrala dlouhých pět let. Nakonec ho našla přes sociální síť - proč odešel, to ale nedokázal nikdy vysvětlit.

Práci s počítači vyhledávají podle psychologů lidé inteligentní, ale většinou ostýchaví, kteří se straní společnosti. A to může být i příčinou jejich odchodů z domova.

Michal P. se podle svých slov jako počítačový expert podílel na vyšetřování hospodářské kriminality za půl miliardy korun. Jak se ale dostal na sever Evropy, se možná nikdy nevysvětlí.

Související

Tento muž hovoří pěti jazyky včetně češtiny. Nemůže si však vzpomenout, kdo je.

Čecha nalezeného v Norsku tamní policie vyšetřovat nebude

Oslo/Praha - Norská policie přerušila vyšetřování případu českého nalezence, jenž tvrdí, že trpí ztrátou paměti. Informoval o tom dnes server iDnes.cz citující představitele policie v norské metropoli. Vyšetřovatelé prý nenašli žádné důkazy nasvědčující tomu, že by se 36letý Michal P. stal obětí trestného činu.
Tento muž hovoří pěti jazyky včetně češtiny. Nemůže si však vzpomenout, kdo je.

Čech nalezený v Norsku se vrátil do ČR

Oslo - Čech trpící ztrátou paměti, který byl nalezen v prosinci v norské metropoli Oslu, se podle norských médií vrátil do České republiky. Přicestoval sem, aby si vyřídil nové doklady. Ve vlasti ale nechce setrvat dlouho, bojí se prý útočníků, kteří ho minulý rok napadli.

Více souvisejících

Čech s amnésií (Norsko duben 2014) zajímavosti

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 4 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 4 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 5 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 6 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy