ČSSD to schytala: Poslanci úmyslně škodí českému potravinářství, zuří komora

Zdá se, že o tom, jak pokřivené jsou v České republice dodavatelsko-odběratelské vztahy a že je nutná jejich náprava, mají povědomí pouze poslanci ANO 2011, KSČM a pouhých 7 poslanců ČSSD. Ostatním poslancům zřejmě, i přes rozsáhlé diskuse a předložené důkazy, vůbec nevadí nehorázné praktiky obchodních řetězců, které si vynucují na svých dodavatelích různé bonusy z fakturovaných částek, které se v mnoha případech pohybují přibližně od 39 do 69 %, což v praxi znamená, že firma musí vrátit tuto procenticky vyjádřenou finanční částku zpět řetězci, což je už pro řadu potravinářských a zemědělských společností naprosto neúnosné, uvádí se v tiskové zprávě Potravinářské komory ČR.

Novelizace zákona o významné tržní síle měla právě postihovat tyto další praktiky v dodavatelsko- odběratelských vztazích, které dosud nebyly v zákoně uvedeny i dále zpřesnit stávající zákon. Navíc si zřejmě někteří poslanci vládní ČSSD dostatečně nepřečetli Programové prohlášení Vlády České republiky, kde se píše: „Vláda zavede přísná pravidla pro obchodní řetězce, aby došlo ke zlepšení kvality prodávaných potravin a vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny."

Tento postoj při hlasování nelze chápat jinak, než že tito poslanci svým hlasováním poškozují zcela úmyslně české zemědělství a potravinářství. Je více než zřejmé, že veškeré tyto praktiky, které vyžadují od výrobců další a další finance, ve svém důsledku silně omezují potravinářský průmysl a zemědělskou výrobu v ČR. Žádný výrobce není dlouhodobě schopen unést tlak na co nejnižší cenu, vysoké zpětné finanční odvody i dodávání výrobků řetězcům pod nákladovými cenami. Potravinářská komora ČR již několikrát důrazně upozorňovala, že dlouhodobé neřešení této situace může ve svém důsledku vést až k likvidaci potravinářského průmyslu v České republice.

Paradoxem je, že den před tímto hlasovacím debaklem, se konala v Bratislavě mezinárodní konference za účasti zástupců řady evropských zemí, například Velké Británie, Španělska, Nizozemska, Maďarska, Slovenska či České republiky, ale i zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru, kteří se jednoznačně shodli na tom, že nekalé obchodní praktiky mají nejen likvidační dopad zejména na malé a střední podniky, ale jsou ve svém důsledku nepříznivé i pro spotřebitele.

Účastníci konference rovněž uvedli, že velké obchodní řetězce stále zneužívají svoji nákupní a ekonomickou sílu, daný stav jim zcela vyhovuje, což vede k tomu (a děje se to stabilně i v České republice), že zástupci řetězců veškeré kritiky relativizují a systematicky zpochybňují. Z konference zazněl jasný požadavek směrovaný na Evropskou komisi, aby byl neprodleně zahájen legislativní proces vytvoření právního předpisu, který by zakazoval uplatňování identifikovaných nekalých praktik, ale také aby se připravila zásadní novelizace právního systému zaměřeného na ochranu hospodářské soutěže tak, aby bylo regulované i reálné dominantní postavení velkých obchodních řetězců.

Psali jsme: Špekáčky dnes? Podívejte se, co říká norma a jaká je realita Češi v zajetí mýtů: O výživě mnoho nevíme, hrozí nám závažné choroby  

Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) naopak uvítal, že přílepek neprošel. "Je to jediné správné řešení, které mohla sněmovna zvolit. Novela zákona o významní tržní síle půjde podle původního legislativního plánu do normálního připomínkového řízení, jak bylo původně zamýšleno," uvedl člen představenstva svazu Zdeněk Juračka.

Podle advokáta společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal Aleše Kubáče lze navrhované změny hodnotit jako významné zpřísnění požadavků kladených na obchodní řetězce.

Při posouzení toho, zda odběratel dosáhl významné tržní síly, se podle Kubáče mělo nově posuzovat jeho celkové tržní postavení vůči dodavatelům a nikoli pouze ve vztahu ke konkrétnímu dodavateli. "Zákon tedy nově zcela vynechá možnost, aby dodavatel měl na trhu natolik silné postavení, aby to vylučovalo významnou tržní sílu odběratele (obchodního řetězce)," podotkl.

Obchodní řetězce by tak musely stejně přistupovat jak k velkým potravinářským koncernům, tak k malým a z ekonomického pohledu slabším dodavatelům. To by podle právníka posílilo velké dodavatele.

Mezi ně kromě velkých nadnárodních korporací patří například také Agrofert, největší domácí zemědělsko-potravinářská skupina patřící ministrovi financí a šéfovi ANO Andreji Babišovi. Do Agrofertu patří například největší domácí zpracovatel masa Kostelecké uzeniny, druhá největší mlékárna Olma či přední pekárenská skupina Penam.