Šéfka ERÚ varuje před "kulišárnou". Co chystá Mládkovo ministerstvo?

"Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, naopak na spotřebitele a jejich ochranu má negativní dopad," uvedla Vitásková.

Podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky tak skončí doba zlevňování energie. "Navržená novela energetického zákona poškozuje ty, co za energie platí, a zvýhodňuje ty, kdo na energiích vydělávají," uvedl.

ERÚ má podle návrhu MPO mimo jiné předřadit povinnost návratnosti financí a zajištění finanční stability regulovaných subjektů před ochranu zájmů zákazníků a spotřebitelů. S tím ale úřad nesouhlasí, protože podle něj jedna jeho zákonná povinnost tak v podstatě popírá druhou.

"Takto předložená novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé regulace cen energií v České republice," upozornila Vitásková.

"Do jaké míry (úředníci) touto 'kulišárnou' překvapili ministra Mládka to nevím, ale nás jako úřad tento postup již nezaskočil," uvedla Vitásková. Podle ERÚ se totiž stejní pracovníci MPO pokoušeli o takový krok už loni.

MPO ČTK v reakci sdělilo, že o novele jednali 1. července náměstek ministra Pavel Šolc a místopředseda ERÚ Otto Gold. "Došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů. Ministerstvo proto nechápe, proč tyto body byly dnes na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě," uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.

Podle Vitáskové ale ministerstvo s ERÚ během přípravy novely spolupracovalo a ERÚ měl více než 110 připomínek, o kterých se jednalo. Z projednávání poslední verze novely však byl podle slov Vitáskové ERÚ vynechán a úředníci ministerstva část zákona, která je pro činnost úřadu zásadní, připravili bez něj. Podle Vitáskové se tak pravděpodobně stalo za "vydatné pomoci" regulovaných subjektů a jejich poradenských firem.

Ceny elektřiny se v jednotlivých státech mohou lišit poměrně výrazně. Z posledního průzkumu, který provedla organizace Europe's Energy Portal (EEP) vyplývá, že nejvíc za elektřinu v rámci zemí evropské sedmadvacítky platí dánské a německé domácnosti. Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun), píše server Peníze.cz.

Nejnižší cena proudu je podle provedeného průzkumu v Bulharsku, kde se pohybuje kolem 8,4 eurocentu za kilowatthodinu (zhruba 2,14 koruny). I tak ovšem Bulharům – jak si asi v Česku všiml každý – přišla nepřiměřeně vysoká. Česká republika ze srovnání vychází na 9. místě, což ji sice neřadí k zemím s nejlevnější elektřinou, ale na druhou stranu rozhodně nepatří k těm nejdražším. Ceny proudu se u nás pohybují kolem 3,79 koruny za kilowatthodinu. Z našich bezprostředních sousedů je levnější jen Polsko, kde se platí přibližně 14,5 eurocentu (cca 3,69 koruny) za kilowatthodinu elektřiny.

Jak se budou ceny elektřiny v Evropě vyvíjet? „Situace na trhu do budoucna je velmi těžko předvídatelná. Klíčová pro další rozvoj trhů bude situace v Německu, které je určující i pro vývoj cen ve střední Evropě," uvedl analytik Tomáš Bašta ze společnosti PwC.