Praha bojuje o tunel Blanka, druhá arbitráž potrvá dva měsíce

Praha už několik měsíců firmě IDS neplatí za faktury. IDS chce víc, než bylo v původní smlouvě, protože se práce na stavbě protahují a jí narůstají náklady. Podle informací ČTK za své služby zatím inkasovala 202 milionů korun. Do dokončení Blanky by jí Praha měla údajně zaplatit ještě 196 milionů. "Žaloba je podána. Čekáme jen na podpis magistrátu a řízení může začít," řekl ČTK mediální zástupce IDS Pavel Kočiš. Město a firma se už před časem domluvily na složení rozhodčího senátu.

Kvůli tunelovému komplexu Blanka, který vyjde na 36 miliard korun, vede město arbitráž i se stavební firmou Metrostav. Termín otevření klíčové dopravní stavby, která se oproti původním předpokladům prodražila o několik miliard, město opakovaně odložilo. Naposledy politici slibovali, že se první řidiči tunelem projedou před říjnovými komunálními volbami. Slib ale nesplní. Firma ČKD Praha DIZ, která je dodavatelem technologií nezbytných pro provoz Blanky, totiž tvrdí, že práce nestihne dokončit.

Praha tvrdí, že peníze na faktury má, hledá ale zákonnou cestu, jak je proplatit. Arbitři v dubnu rozhodli, že Metrostav musí loni přerušenou stavbu dokončit do konce září. Praha má zaplatit přes čtyři miliardy. Metrostav několikrát zopakoval, že svému závazku dostojí.

IDS působí na stavbě Blanky jako stavební dozor, který mimo jiné v minulosti kontroloval problematické faktury za provedené práce. Z právní analýzy, kterou si už dřív nechala Praha vypracovat, mimo jiné vyplynulo, že smlouva firmu IDS dostatečně nemotivuje, aby dohlížela na nezdražování stavby a na včasné dokončení díla.

Význam tunelu z hlediska dopravy v Praze a předpokládaná vysoká intenzita provozu předurčily požadavky na vysokou spolehlivost navržených technologických systémů s minimálními nároky na údržbu, včetně minimalizace provozních nákladů, a to zejména nákladů na elektrickou energii. Spotřebu elektrické energie silničních tunelů ovlivňuje zejména systém osvětlení a větrání. Z tohoto důvodu byla věnována velká pozornost právě návrhu systému provozního větrání.

Provozní systém větrání v tunelovém komplexu Blanka využívá pístového efektu projíždějících vozidel a kombinuje principy polopříčného a podélného větrání s lokálním odvodem nebo přívodem vzduchu v jednosměrném tunelu. Za běžného provozu bude vzduch do tunelu přiváděn převážně vjezdovými portály v kombinaci s lokálními přívody po délce tunelu. Znečištěný vzduch bude nuceně odváděn čtyřmi příčně napojenými strojovnami tak, aby byl v co nejvyšší možné míře omezen výnos zplodin z výjezdových portálů.

Odvod kouře v případě požáru je v ražených tunelech zabezpečen nuceným odvodem otvory ve stropě (cca po 80 m), napojenými uzavíratelnými klapkami na odvodní vzduchotechnický kanál pod vozovkou. V hloubených úsecích je kouř nuceně odváděn lokálními strojovnami nebo pomocí proudových ventilátorů umístěných u portálů napojovacích ramp, píše tunelblanka.cz.