Společnost Albert Česká republika loni meziročně zvýšila tržby o pět procent na 55,3 miliardy korun. Zisk po zdanění jí klesl o 552,5 milionu na 95,9 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma investovala do renovací i otevření nových prodejen, dále robotizace a digitalizace, a to v obchodech, zázemí i logistice. Více prostředků vynaložila také na mzdy, sdělil ČTK ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.
Albert loni ke konci roku provozoval 324 prodejen, které zásoboval ze svých tří distribučních center - v Klecanech, Olomouci a Hradci Králové. Součástí společnosti bylo také 13 čerpacích stanic.
Firma zaměstnávala zhruba 10.600 lidí. Osobní náklady oproti roku 2018 vzrostly o 12,5 procenta na 5,6 miliardy korun, z čehož zhruba čtyři miliardy tvořily náklady na mzdy. Albert podle Marečka zvýší investice do mezd i v příštím roce, od ledna dostanou provozní zaměstnanci přidány minimálně tři procenta, v průměru zvýšení dosáhne šesti procent.
Do hospodaření v letošním roce se podle Marečka promítnou náklady stovek milionů korun do proticovidových opatření, zejména za dezinfekci, úklidové služby, instalaci plexiskel a nákup ochranných pomůcek. Podle výroční zprávy společnost od konce letošního března umožnila všem svým podnájemcům odklad nájemného z důvodu přerušení provozu.
Mezi největší potravinářské řetězce v ČR patří Lidl a Kaufland z německé maloobchodní skupiny Schwarz. Dále na tuzemském trhu působí například Penny Market, Tesco, Billa či Globus.
Související
Albert stáhl z nabídky jeden konkrétní druh zeleniny. Zákazníkům vrátí peníze
Albert zaplatí pokutu za matení zákazníků. Káva při údajné slevě nezlevnila
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek