Analytici: Dopad krize s Ruskem by postihl spíše jen jednotlivé firmy

Není třeba se totiž obávat ani případného zastavení dodávek zemního plynu nebo ropy z Ruska díky nastaveným obchodním vztahům, které se týkají celé EU. Navíc by přerušení dodávek spíše poškodilo celosvětově důvěryhodnost Ruska jako dodavatele těchto surovin. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Česká republika dnes oznámila v souvislosti s kauzou výbuchu ve Vrběticích, že zastropuje a tím pádem sníží počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Česko se vydalo cestou ničení vztahů s Ruskem, uvedla v reakci podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

"Makroekonomický dopad potenciálních ruských obchodních sankcí není zanedbatelný, ale ani nijak dramatický," uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Export ČR do Ruska loni podle něj vygeneroval zhruba 49 miliard korun, tedy 0,9 procenta HDP. "Pro české vývozce může zhoršení mezinárodních vztahů znamenat výraznější ochlazení poptávky po českých produktech v oblasti strojírenství, potravin nebo automobilového průmyslu. Větším problémem pro vzájemný obchod budou zřejmě zhoršující se vztahy EU-Rusko kvůli posilování vojsk u ukrajinských hranic," uvedl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.

Rovněž analytik Raiffeisenbank Vít Hradil se domnívá, že pokud by ochlazení česko-ruských diplomatických vztahů ztížilo přístup českých exportérů na ruský trh, jednalo by se o nepříjemnost pro konkrétní české podniky, primárně pak ze zpracovatelského průmyslu. "Ovšem z makroekonomického pohledu by nešlo o nijak dramatický problém," uvedl.

Hypotetické omezení dodávek ropy a zemního plynu je podle Hradila krajně nepravděpodobné. "Cílené vyřazení jedné konkrétní, navíc tranzitní, země uprostřed Evropy je i z ryze technického pohledu téměř neproveditelné. Pro Rusko je navíc obchod s těmito komoditami ekonomicky naprosto klíčový a případný pokus o jeho využití pro politické účely by mohl významně ohrozit pověst Ruska jako důvěryhodného dodavatele," uvedl Hradil

I Dohnal upozornil, že klíčová v tomto ohledu byla před několika lety změna smluvních vztahů ohledně plynu, kdy se plyn pro EU již nedá identifikovat pro kterou zemi je určen. "A cena se už neodvozuje podle cen ropy, ale nakupujeme podle cen na burze v Rotterdamu. Tedy Rusko by muselo omezit dodávky plynu na Západ celkově a dočkat se tak masivního propadu tržeb," uvedl.

Analytik Purple Trading Štěpán Hájek upozornil, že by se případné ochlazení i obchodních vztahů nedotklo příliš ani přímých ruských investic v ČR. Jejich podíl je totiž podle něj přibližně 0,6 procenta. "Většina Rusů přitom investuje přes společnosti umístěné v daňových rájích, ale jinak se spíše z českého trhu stahují, podobně jako evropská část banky Sberbank," uvedl.

Pour upozornil, že loni Česko do Ruska vyvezlo zboží za 98,9 miliard korun, zatímco dovoz činil 67,4 miliard. Na straně vývozu se jednalo zejména o automobily a díly, výrobky strojírenského průmyslu a elektrické přístroje. "Při posuzování dopadu potenciálního omezení či přerušení zahraničního obchodu je důležité se zaměřit především na stranu exportu, protože přerušení dodávek např. ropy a plynu dokáže malá ekonomika typu ČR relativně snadno nahradit importem z jiných zemí (byť možná o něco dráže), zatímco hledat náhradní exportní destinace je mnohem složitější," upozornil.

Analytik Natland Petr Bartoň upozornil, že otázka bezpečnosti státu a odvolávání diplomatů mívá ve světě málokdy zásadní vliv na změnu obchodních vztahů. Nicméně případné zhoršení obchodních vztahů by se i podle něj nejvíce dotklo vývozců ve strojírenství. Zároveň i podle něj je malé riziko, že Rusko zastaví dodávky surovin. "Naštěstí je dnes relativně snadné nahradit dovoz těch nejdůležitějších ruských komodit. A to samo o sobě snižuje nebezpečí," uvedl.