Bezobalové obchody šetří přírodu, potýkají se ale s nižší návštěvností

Bezobalové obchody v posledních letech nabývají na popularitě. Jejich vize je přitom prostá, nepřinášejí žádné inovativní technologie, ale spíše návrat k tradičnímu nakupování, kdy si lidé veškeré nakoupené suroviny ukládali do vlastních obalů. Ačkoli počet bezobalových obchodů postupně roste, některé podniky vydrží fungovat jen krátce.

Nižší zájem zákazníků řeší stěhováním, ale i zavíráním

Jakub Sladkovský si se svou snoubenkou otevřeli bezobalový obchod BEZz v Brně v listopadu roku 2020. „Původně jsme měli jiné plány, kvůli situaci s koronavirem jsme se ale mohli věnovat pouze obchodu,“ uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz Jakub Sladkovský. Ačkoli má jejich prodejna aktuálně zavřeno, pandemii spojenou s nemocí covid-19 se jim povedlo ustát. „V současné době se stěhujeme do menších prostor, ty předchozí pro nás byly zbytečně velké a drahé,“ dodal Sladkovský.

Nástrahy podnikání v této oblasti podle majitele obchodu BEZz neleží vždy jen ve sféře financí. „Obchodu se poměrně daří. Z části jsme do toho dali naše peníze, ale něco si to vydělalo. Když se teď přestěhujeme, myslíme, že finanční stránka nás trápit nebude,“ tvrdí Jakub Sladkovský. V sortimentu obchodu mohou zákazníci najít na osm druhů mouky, přes deset druhů luštěnin, dále například celozrnné těstoviny, sušené ovoce, ořechy, koření i drogerii. Co nejde prodávat bez obalu, je uskladněno ve vratných nebo zálohovaných nádobách.

Za největší problém považuje pouze omezené množství lidí, kteří nakupují bezobalovým způsobem. „Ostatní se toho buď bojí, nebo vůbec neví, co to je. Dalším důvodem je možnost, že je to pro ně zbytečně složité nebo těžké, a tak raději jdou do klasických obchodů a tam si vše jednoduše naházejí do košíku,“ sdělil Sladkovský.

S nižší návštěvností se potýkal také bezobalový obchod Vážím si v brněnských Vinohradech, který začátkem letošního roku ukončil svou činnost. „Návštěvnost bylo těžké odhadnout. Hodně záleželo na počasí, jestli ten den přijela zelenina nebo mléko,“ sdělila pro server EuroZprávy.cz majitelka obchodu Radka Živnůstková. Dodala, že v některé dny přišlo nakoupit i na deset lidí, někdy ale jen jeden zákazník. Potraviny přitom tvořily zhruba dvě třetiny prodaného zboží, z jedné třetiny byla v košících zákazníků drogerie.

Prodejnu však uzavírá rovnou z několika důvodů. „Kromě nižší návštěvnosti a s ní spojeným proděláváním obchodu to byl také odchod brigádnice ze zdravotních důvodů, zaneprázdněnost nás majitelů v jiných zaměstnáních a u mě také péče o dvouměsíční dítě,“ tvrdí Živnůstková.

Lidé třídí více, nakupování bez obalu ale odpad redukuje úplně

Počet bezobalových obchodů ale celkově narůstá, jak vyplývá z dat takzvané bezodpadové mapy. Ta zobrazuje bezobalové obchody v Česku i na Slovensku, a to nejen s potravinami či drogerií. Kromě nich například také farmy, farmářské trhy, bazary, dobročinné obchody a půjčovny nebo opravny zboží, tedy místa, kde mohou lidé obchodovat nekonvenčním, udržitelným způsobem.

Bezobalové nakupování totiž pomáhá redukovat množství odpadu, a to zejména plastového a papírového. Z těchto materiálů je vyrobena většina obalů potravin a kosmetických i čisticích přípravků do domácnosti. Všechny tyto komodity jsou přitom v bezobalových obchodech běžně k sehnání.

V roce 2020 uvedli výrobci na český trh více než 1 200 000 tun jednorázových odpadů, z toho bylo 76 procent vytříděno a předáno k využití nebo dotřídění na dotřiďovacích linkách, jak vyplývá z dat společnosti EKO-KOM, která zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu. V České republice množství vytříděného odpadu meziročně stoupá, obalový materiál přitom tvoří větší část vytříděného odpadu. „U plastů tvoří obaly okolo 68 procent a u papíru je to zhruba 55 procent,“ uvedla pro server EuroZprávy.cz mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová.

Papír spolu s plastem jsou vůbec nejvíce tříděnými komoditami. „Za rok 2020 vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 21,4 kilogramu papíru a 16,3 kilogramu plastů, v plastových obalových materiálech tvořily většinu PET lahve,“ dodala Müllerová. Podle ní roste průměrná výtěžnost na osobu meziročně o více než jeden kilogram a za loňský rok se podle předběžných výsledků očekává zhruba 8% růst.

Bezobalové nakupování přitom pomáhá množství odpadu redukovat, lidé si potraviny či drogistické zboží z bezobalových obchodů nejčastěji odnášejí ve vlastních nádobách namísto kupování těchto komodit v jednorázových obalech. K tomu mohou použít skleněné nádoby, látkové sáčky, ale i obyčejné igelitové sáčky nebo papírové obaly, které se dají znovu použít.