Největší část firem by si jako další opatření vlády na zmírnění dopadů účinků koronaviru zvolila nový a plošněji zaměřený tzv. kurzarbeit. Například takový, který by nebyl spojen s podmínkou překážek v práci. Tento nástroj pomoci by vybralo 42 procent dotazovaných manažerů v aktuálním průzkumu ČSOB mezi padesátkou podniků.
Téměř 30 procent firem by dalo přednost odkladům plateb sociálního a zdravotního pojištění o tři až šest měsíců za příznivý úrok. To označil za účinný způsob podpory i výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda. "To by byla pro většinu malých a středních podniků opravdu rychlá pomoc a šla by přesně tam, kde je potřeba, tedy na řešení jejich likviditní pozice," uvedl.
Na osm procent účastníků šetření hlasovalo pro odklad platby daně z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí a rychleji dostupnou a vyřizovanou stávající státní pomoc, například Covid III nebo Antivirus. Pouze 13 procent respondentů prohlásilo, že vůbec žádnou pomoc v současné situaci nepožadují.
Více než polovině firem změnila krize přechodně jejich obchodní model tak, že musely omezit nebo obměnit výrobu. Dalších 14 procent podniků dokonce pravděpodobně bude muset změnit fungování natrvalo, ať už kvůli výpadku výrobního řetězce, dlouhodobé ztrátě zahraničního trhu nebo z jiného důvodu. Žádný vliv na činnost pak uvedlo 32 procent oslovených.
Kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, spustilo ministerstvo práce počátkem dubna. Zatím obsahuje dva druhy příspěvků na vyplacené náhrady a mzdy a má pokrývat období od vyhlášení nouzového stavu do konce měsíce. Stát firmám poskytuje 80 procent náhrady mzdy v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů do 39.000 korun. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku pracovníků a surovin či kvůli poklesu poptávky proplatí í 60 procent výplaty, a to do částky 29.000 korun.
19. května 2024 10:48
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Související
Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu
Kiwi se potýká se ztrátami. Propustí stovky zaměstnanců
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 10 minutami
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
před 46 minutami
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
před 1 hodinou
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
před 2 hodinami
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
před 3 hodinami
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
před 3 hodinami
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
před 3 hodinami
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
před 4 hodinami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 4 hodinami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 5 hodinami
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 5 hodinami
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 5 hodinami
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 6 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 6 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 7 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
před 7 hodinami
Neapol zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Itálie upravuje plány evakuace
před 8 hodinami
Íránský prezident Raísí bude ve čtvrtek pohřben ve svém rodném městě
před 8 hodinami
RB OSN zamítla rezoluci o zákazu jaderných zbraní ve vesmíru
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
Západní spojenci Ukrajiny by měli zrušit omezení na použití zbraní dodaných na Ukrajinu a dopřát Kyjevu více svobody při útocích na cíle v Rusku. V pondělí to během rozhovoru prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák