Největší část firem by si jako další opatření vlády na zmírnění dopadů účinků koronaviru zvolila nový a plošněji zaměřený tzv. kurzarbeit. Například takový, který by nebyl spojen s podmínkou překážek v práci. Tento nástroj pomoci by vybralo 42 procent dotazovaných manažerů v aktuálním průzkumu ČSOB mezi padesátkou podniků.
Téměř 30 procent firem by dalo přednost odkladům plateb sociálního a zdravotního pojištění o tři až šest měsíců za příznivý úrok. To označil za účinný způsob podpory i výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda. "To by byla pro většinu malých a středních podniků opravdu rychlá pomoc a šla by přesně tam, kde je potřeba, tedy na řešení jejich likviditní pozice," uvedl.
Na osm procent účastníků šetření hlasovalo pro odklad platby daně z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí a rychleji dostupnou a vyřizovanou stávající státní pomoc, například Covid III nebo Antivirus. Pouze 13 procent respondentů prohlásilo, že vůbec žádnou pomoc v současné situaci nepožadují.
Více než polovině firem změnila krize přechodně jejich obchodní model tak, že musely omezit nebo obměnit výrobu. Dalších 14 procent podniků dokonce pravděpodobně bude muset změnit fungování natrvalo, ať už kvůli výpadku výrobního řetězce, dlouhodobé ztrátě zahraničního trhu nebo z jiného důvodu. Žádný vliv na činnost pak uvedlo 32 procent oslovených.
Kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, spustilo ministerstvo práce počátkem dubna. Zatím obsahuje dva druhy příspěvků na vyplacené náhrady a mzdy a má pokrývat období od vyhlášení nouzového stavu do konce měsíce. Stát firmám poskytuje 80 procent náhrady mzdy v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů do 39.000 korun. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku pracovníků a surovin či kvůli poklesu poptávky proplatí í 60 procent výplaty, a to do částky 29.000 korun.
Související
Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 1 hodinou
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 2 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.
Zdroj: Libor Novák