Největší část firem by si jako další opatření vlády na zmírnění dopadů účinků koronaviru zvolila nový a plošněji zaměřený tzv. kurzarbeit. Například takový, který by nebyl spojen s podmínkou překážek v práci. Tento nástroj pomoci by vybralo 42 procent dotazovaných manažerů v aktuálním průzkumu ČSOB mezi padesátkou podniků.
Téměř 30 procent firem by dalo přednost odkladům plateb sociálního a zdravotního pojištění o tři až šest měsíců za příznivý úrok. To označil za účinný způsob podpory i výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda. "To by byla pro většinu malých a středních podniků opravdu rychlá pomoc a šla by přesně tam, kde je potřeba, tedy na řešení jejich likviditní pozice," uvedl.
Na osm procent účastníků šetření hlasovalo pro odklad platby daně z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí a rychleji dostupnou a vyřizovanou stávající státní pomoc, například Covid III nebo Antivirus. Pouze 13 procent respondentů prohlásilo, že vůbec žádnou pomoc v současné situaci nepožadují.
Více než polovině firem změnila krize přechodně jejich obchodní model tak, že musely omezit nebo obměnit výrobu. Dalších 14 procent podniků dokonce pravděpodobně bude muset změnit fungování natrvalo, ať už kvůli výpadku výrobního řetězce, dlouhodobé ztrátě zahraničního trhu nebo z jiného důvodu. Žádný vliv na činnost pak uvedlo 32 procent oslovených.
Kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, spustilo ministerstvo práce počátkem dubna. Zatím obsahuje dva druhy příspěvků na vyplacené náhrady a mzdy a má pokrývat období od vyhlášení nouzového stavu do konce měsíce. Stát firmám poskytuje 80 procent náhrady mzdy v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů do 39.000 korun. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku pracovníků a surovin či kvůli poklesu poptávky proplatí í 60 procent výplaty, a to do částky 29.000 korun.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání
před 1 hodinou
Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO
před 2 hodinami
Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí
před 3 hodinami
Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti
před 4 hodinami
ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice
před 5 hodinami
NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje
před 6 hodinami
Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně
před 7 hodinami
Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy
před 7 hodinami
Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání
před 8 hodinami
„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše
před 9 hodinami
Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání
před 9 hodinami
Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud
před 10 hodinami
Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání
před 11 hodinami
Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety
před 12 hodinami
Počasí bude v příštím týdnu stabilní. Ranní a odpolední teploty se mají výrazně lišit
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.
Zdroj: Libor Novák