Firmy by si mohly odložit sociální odvody za květen až červenec. Za odklad by platily pětinu obvyklého penále. Vše by pak musely uhradit do 20. října. Návrh zákona dnes schválila vláda. ČTK to sdělilo ministerstvo práce. Normu musí projednat Sněmovna a Senát a podepsat prezident.
Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z vybraných peněz se platí třeba důchody či mateřská. Zaměstnavatel odvádí z pracovníkova výdělku 24,8 procenta, zaměstnanec pak platí dalších 6,5 procenta.
"Odložení odvodů je administrativně jednoduché, rychlé a má potenciál dočasně posílit likviditu zaměstnavatelů o desítky miliard korun," uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že odvodů zaměstnanců se možný odklad netýká.
Sociální odvody za daný měsíc hradí zaměstnavatel do 20. dne následujícího měsíce. Částku za květen až červenec by musel tedy splatit do 20. října, a to i s penále. To nyní činí 0,05 procenta dlužné částky za den. Snížit by se mělo na pětinu, tedy na 0,01 procenta. Za čtvrt roku by tak činilo zhruba procento.
Maláčová odklad označila za "výhodnou půjčku pro firmy v potížích". Pokud by podle šéfky resortu práce možnosti využili všichni zaměstnavatelé, měsíčně by odložená suma činila 28 miliard korun.
Pokud by firma peníze za květen do 20. června okresní sociální správě neposlala, automaticky by se počítalo s odkladem. Stejné by to bylo v následujících dvou měsících. Kdyby zaměstnavatel pak dlužnou sumu neuhradil do 20. října, nepočítalo by se mu snížené, ale běžné penále, popsala návrh Maláčová.
Podle připraveného zákona by firmy měly měsíční přehledy sociální správě nově posílat jen elektronicky. Odvody už se nebudou moci platit v hotovosti .
Návrh zákona obsahoval původně také snížení odvodů firmám, jimž meziročně klesly tržby nejméně o 30 procent. V takovém případě ministerstvo práce počítalo s tím, že by si mohly na tři měsíce snížit vyměřovací základ o 80 procent. Platily by tak pojistné z pětiny částky. Výpadek systému sociálního pojištění by tak mohl dosahovat několika desítek miliard. Kabinet se ale na opatření nedohodl. "Je to velmi drahé rozhodnutí. Stále diskutujeme parametry," uvedla Maláčová.
Snížení odvodů mělo být další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus. Tento takzvaný model C bude ještě projednávat tripartita a Národní ekonomická rada vlády (NERV) i ekonomové krizového štábu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) kvůli opatření vznikl nový tým, vedle něj ho tvoří Maláčová, premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Maláčová očekává, že by výsledek mohl být příští či přespříští týden.
Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci března 282.000 zaměstnavatelů a téměř 4,55 milionu zaměstnanců. Živnostníků, kteří museli platit zálohy, bylo 696.300. Jim stát částku do minimálních záloh za půl roku už odpustil. Celkem se na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti letos v prvním čtvrtletí vybralo 133,7 miliardy korun.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy
firmy , sociální a zdravotní pojištění
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák