Rozpočtová rada tepe vládu: Dělá účelová opatření, pro "rouškovné" není důvod

Ve své pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle rady potvrdil, že zvýšení schodku na 500 miliard bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné.

Podle rady takto pojatá rozpočtová politika bohužel nezajistí využití veřejných prostředků, které si vláda půjčí na kapitálových trzích, s maximálním efektem na podporu poptávky. "Spíše naplňuje znaky účelových opatření, která nesouvisí s pandemií covidu-19 a bojem proti jejím ekonomickým dopadům, což byl hlavní argument pro rozvolnění fiskálních pravidel," uvedla rada.

Zopakovala, že navržené zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňových sazeb 15 a 23 procent bez významného zvýšení jiných příjmů nebo redukce výdajů ohrožuje střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sazba 23 procent má zůstat pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Za problematický rada také považuje fakt, že jsou navrhovaná opatření projednávána samostatně a nejsou posuzována v kontextu střednědobé strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou má vláda předložit Sněmovně do 30. září.

Rada dále upozornila na to, že i když zvýšení schodku rozpočtu bylo odůvodněno zejména potřebou proinvestovat se z krize, nárůst kapitálových výdajů činil pouze 30 miliard korun. "Reálné dopady na investiční aktivitu budou však pravděpodobně ještě nižší, neboť část prostředků je určena Státnímu fondu dopravní infrastruktury jako kompenzace za výpadek jeho vlastních příjmů z důvodu ekonomického poklesu. Tudíž se nejedná o zdroje na nové investice, ale pokrytí již plánovaných akcí," uvedla rada.

V případě jednorázového příspěvku důchodcům rada upozornila na to, že v současné ekonomické situaci by měly být provedeny pouze takové výdaje, které budou co nejvíce stimulovat poptávku nebo částečně zmírní negativní dopady krize na příjmy zasažených domácností. "Příjem důchodcovských domácností však toto kritérium nesplňuje, neboť nebyl krizí ovlivněn," uvedla rada. Zároveň ale dodala, že zvolené řešení je z hlediska vlivu na udržitelnost veřejných financí vhodnější než původně zvažovaná nadstandardní valorizace penzí. 

Ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně rada uvedla, že v současné ekonomické situaci je považuje za nevhodné. Pro podporu poptávky je podle rady vhodnější podpora přímými vládními výdaji. Navíc existuje reálná možnost, že domácnosti kvůli očekávání nepříznivého vývoje ekonomiky značnou část nových příjmů uspoří, a tím bude ohrožen očekávaný dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, který vláda očekává.

Zároveň se změnou daní by podle rady měla vláda také upravit daňové slevy a odpočty, jinak se sníží progresivní zdanění, kdy více by čisté příjmy vzrostly domácnostem s vyššími příjmy než domácnostem nízkopříjmovým.

"Problémem výrazného snižování daně z příjmů fyzických osob je i to, že se nevhodně snaží redukovat vysoké zdanění práce. Jeho pokles je v České republice jistě žádoucí, avšak hlavním problémem zdanění práce je zde zákonné pojistné, a nikoliv daň z příjmů. Ta je v mezinárodním srovnání již nyní poměrně nízká, naopak význam pojistného je nadprůměrný," uvedla rada.

dokumentu dozvíte, jaký je postoj @rozpoctova_rada k zamýšlenému jednorázovému příspěvku 5 000 Kč ke všem důchodům, jak hodnotí připravované změny v oblasti zdanění příjmů fyzických osob, co doporučuje vládě při přípravě státního rozpočtu na rok 2021, a mnoho dalšího.

Změny daní také připraví podle rady rozpočty obcí a krajů o zhruba 30 miliard korun, což by pravděpodobně vedlo k redukci investic. "Je nutné připomenout, že veřejné investice místních rozpočtů tvoří téměř polovinu všech veřejných investic," uvedla rada. Celkové dopady změny na veřejné rozpočty rada odhaduje na 92 miliard korun.

Úkolem Národní rozpočtové rady, která existuje na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti, je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel či vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V čele rady je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.