Rozpočtová rada: Zvýšení strukturálního deficitu je nadbytečné

Cílem bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další. Zvýšení strukturálního deficitu umožňují pravidla EU. Návrh musí ještě projednat Parlament.

"Ve chvíli, kdy nejsou známé kontury hospodářského vývoje ani pro rok 2020, natož pro roky následující, není z pohledu Národní rozpočtové rady rozumné stanovovat konkrétní specifické hodnoty strukturálních deficitů do zákona," uvedla Národní rozpočtová rada.

Zákony nejen fiskálních pravidel by podle ní měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy, které se vztahují pouze k určitému období či jednomu roku. Rada zároveň považuje za nevhodné, že návrh změny zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, na jejichž dodržování má dohlížet, s ní nebyl konzultován, ani jí nebyl avizován.

Rada přitom souhlasí s tím, že si současná situace žádá mimořádná opatření. Je si také vědoma, že některá z těchto opatření a pravděpodobně i určitá míra rozpočtové stimulace ekonomiky bude nutná i v následujícím roce.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

"Jsme v situaci, kdy máme schválenou novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 200 miliard korun. A já budu muset zahájit práce na rozpočtu na rok 2021, jak mi ukládají rozpočtová pravidla. A podle stávajícího zákona by nebylo možné sestavit rozpočet. Proto jsme využili tzv. únikové klauzule, kdy EU řekla, že státy mohou využít této klauzule a mohou svoje strukturované saldo zvýšit," uvedla Schillerová.

Plán vlády podle ministryně počítá v souladu s pravidly EU s jeho postupným snižování každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 by tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací.

Podle údajů Českého statistického úřadu loni klesl přebytek veřejných financí na 0,3 procenta HDP z předloňských 0,9 procenta HDP. Celkový veřejný dluh loni klesl na 30,8 procenta HDP z 32,6 procenta v roce 2018. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.