Slevové akce u velkých řetězců skončí, navrhuje novela

Novela tím zásadně ovlivní nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, které jsou na slevách závislé, například penzisty, řekl v rozhovoru s ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Změna by se dotkla obchodníků s tržbami nad pět miliard korun, to znamená osmi zahraničních obchodních řetězců, jako jsou třeba Kaufland, Lidl, Albert, Tesco nebo prodejny COOP. "Slevy jsou přitom důležitým nástrojem v boji o klienty na velmi konkurenčním trhu," upozornil Prouza. Zatímco v Německu, Rakousko či Velké Británii drží 75 procent trhu čtyři řetězce, v ČR je podle Prouzy trh rozdrobenější a na dosažení tohoto tržního podílu by se muselo spojit 11 řetězců.

"Návrh novely zákona o významné tržní síle nijak neomezuje slevové akce vůči konečnému spotřebiteli. Informace prezidenta Tomáše Prouzy je lživá. Zákon řeší vztah mezi odběratelem a dodavatelem, nikoli vůči konečnému spotřebiteli," reagoval Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

Doplnil, že podle nového ustanovení ohledně prodejních akcí bude muset být mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem písemná smlouva. "Musí obsahovat kupní cenu, množství potravin, které bude do této akce zahrnuto, a dobu jejích trvání," dodal.

V samotné novele se píše, že za zneužití významné tržní síly bude nově považované sjednávání nebo uplatňování náhrady nákladů na slevy na potraviny v akcích, dále pak sjednávání nebo uplatňování plateb za reklamu na potraviny provedenou odběratelem nebo sjednávání množstevních slev na dodávané potraviny.

Zákon by měl začít platit v roce 2021, tedy v době, kdy se podle Prouzy předpokládá, že česká ekonomika začne stagnovat. "Lidé začnou mít problém s penězi. Ve chvíli, kdy to pro ně bude nejhorší, tak by se jim zdražily potraviny? To je přece politická sebevražda," uvedl.

Svaz dal k zákonu zhruba 18 stran připomínek, samotná norma má stran pouze pět. Svaz souhlasí s tím, že by se slevovým akcím měla nastavit nová pravidla, ale mělo by k tomu podle něj dojít na základě společné odborné diskuse a hlavně postupně. V Česku jsou páté nejlevnější potraviny v Evropě, ve slevách se loni prodalo v ČR podle společnosti Nielsen až 56 procent rychloobrátkového zboží.

Slevy na zboží vznikají po dohodě mezi výrobci a obchodem a marže se snižuje na obou stranách, jak u obchodu, tak u dodavatele výměnou za větší prodaný objem. Podle návrhu zákona budou mít ale řetězce zakázáno dohodnout i takzvanou množstevní slevu nebo si objednat rozvoz svých výrobků na prodejny. Podle Prouzy princip množstevních slev funguje od prvobytně pospolné společnosti. "Už tisíce let platí jednoduchý zákon ekonomiky - pokud ode mne někdo koupí víc, dám mu slevu. Ovšem české ministerstvo zemědělství chce vstoupit do učebnic ekonomie," řekl.

Novela zákona navazuje na evropskou směrnicí, která mimo jiné definuje zakázané takzvané černé a šedé praktiky. Jde třeba o případy, kdy se obchodník a dodavatel ve smlouvě dohodnou, že společně zaplatí reklamu na nové jogurty. Novela ale navrhuje všechny tyto druhy spolupráce zakázat. Včetně toho, aby se obchodníci a potravináři dělili o náklady na marketing a reklamu.

Podle Prouzy se tak MZe snaží chránit české výrobce potravin, kteří neumí bojovat s modernější konkurencí, a zákazem spolupráce chce omezit uvádění nových alternativních značek na trh.

Prouza rovněž dodal, že návrh zákona neobsahuje analýzu dopadů, přitom norma zásadně zasáhne do podnikatelského prostředí. Pokud by prošla, museli by odběratelé a dodavatelé předělat miliony smluv, což by je vyšlo na stovky milionů korun, upozornil šéf svazu.