Z daňových rájů odešlo letos 88 českých firem, sídlo tam má 11 tisíc dalších

"Čeští podnikatelé ztrácí zájem o daňové ráje již zhruba pět let. V posledních měsících je významným důvodem pro změnu sídla vlastníků tlak na identifikování skutečných vlastníků pomocí registrů skutečných majitelů firem v jednotlivých zemích Evropské unie, jejichž aplikování vychází ze směrnic EU v rámci zamezení praní špinavých peněz," uvedla pro ČTK analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Některé evropské státy již podle ní tyto registry stihly zavést a zpřístupnit je veřejnosti jako například Slovensko. V Česku je rejstřík konečných majitelů neveřejný a evidují se v něm skuteční vlastníci právnických osob a svěřenských fondů. Přístup k údajům mají například soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daní, Finanční analytický úřad (FAÚ) a Česká národní banka (ČNB) spolu s dalšími orgány v boji proti terorismu, Nejvyšší kontrolní úřad, banky či poskytovatelé veřejné finanční podpory.

Nejvíce se snižoval počet českých firem v daňovém ráji v Nizozemsku a na Kypru. Majitelé z daňových rájů v základním jmění ovládaných subjektů kontrolují téměř 367 miliard korun, doplnila Štěpánová.

Jako daňové ráje se označují země s nízkým nebo žádným zdaněním zahraničních firem. Cílem vlád těchto zemí je přilákat zahraniční kapitál a vytvořit z příslušné země významné finanční centrum. Stát podle analytiků přichází kvůli daňovým rájům až o desítky miliard korun ročně. Ještě větší škody ale způsobuje možnost praní špinavých peněz a zastírání trestné činnosti.