Ekonomika EU letos posílí, avizuje Brusel. Rizika ovšem narůstají

Ekonomika EU podle makronomické předpovědi vzroste o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent. Pro eurozónu komise na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 pak o 1,9 procenta. I v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 procenta.

Prognóza zveřejněná na podzim předpokládala růst eurozóny na úrovni 1,8 procenta. Výrazně ale vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.

Snižovat se má nezaměstnanost, i když pomaleji než loni. V eurozóně by se z loňských 11 procent měla míra nezaměstnanosti snížit letos na 10,5 procenta a na 10,2 v roce 2017. V celé osmadvacítce by z letošních 9,5 procenta měla klesnou letos na procent devět a v příštím roce na 8,7 procenta.

Potenciálním rizikem pro růst by bylo i široké omezení schengenského prostoru a dopady, který by takový vývoj měl na jednotný vnitřní trh. Také důsledky nezvládnutí migrační krize na celoevropské úrovni mohou spustit dění, které růst v Evropě ovlivní negativně, varuje prognóza. Způsob, jakým veřejnost vnímá vysoké počty uprchlíků, může podle prognózy zhoršit její důvěru ve výkon ekonomiky, a snížit tak soukromou spotřebu.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici dnes ale před novináři upozornil také na trvající hrozbu, kterou by mohlo představovat zhoršení hospodářské situace v Řecku. Prognóza naopak nezahrnuje možná odchod Velké Británie z unie. O tom se podle komisaře vůbec neuvažuje.

Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu. Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.

Evropský export by mohl negativně ovlivnit i další pokles cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí. Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.