Budoucí rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny bude mít za cíl pomoci sblížit země se společnou měnou a bude domluven v kontextu budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie. V Bruselu to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Detaily mechanismu, do kterého se dobrovolně budou moci zapojit i členové evropského mechanismu směnných kurzů bez eura, podle ní vypracují ministři financí eurozóny.
"Bude to část evropského rozpočtu. Ministři financí o tom vedli dlouhé a kontroverzní diskuse, nyní to bylo předloženo Evropské radě, abychom to potvrdili. To se stalo, bude existovat rozpočet eurozóny," podotkla německá kancléřka.
Podle českého premiéra Andreje Babiše nemá Praha se vznikem "kvazirozpočtu eurozóny" problém za podmínky, že věc nebude mít dopad na základní evropský rozpočet. Babiš se jednání eurosummitu také účastnil, byť v Česku se eurem neplatí.
Vyšly Analýzy sladěnosti ČR s eurozónou 2018, každoroční dokument analyzující připravenost ekonomiky ČR na přijetí eura. Letos obsahují i 5 boxů zkoumajících mj. dopady případného vstupu do eurozóny či sladěnost vývoje trhů práce ČR a eurozóny. https://t.co/d387G5e1Hz #CNB_cz pic.twitter.com/VSnFdeUM9c
— Česká národní banka (@CNB_cz) 14. prosince 2018
Předseda Evropské rady Donald Tusk novinářům řekl, že schůzka se shodla i na podobě fungování budoucího mechanismu společného fiskálního jištění unijního Jednotného fondu pro řešení bankovních rizik (SRF) a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jejíž podobu by měli ministři financí eurozóny připravit do června 2019. Měla by zajistit, že nástroj bude moci lépe fungovat při prevenci krizí a při pomoci s udržováním rozumné výše dluhů.
Rozpočtový nástroj vzniká a základě francouzsko-německého návrhu dosaženého letos v létě v německém Mesebergu. Euroskupina, tedy ministři financí zemí s eurem, by měla začít pracovat na jeho podobě, podmínkách, vzniku i načasování. Podle závěrů eurosummitu půjde o část evropského rozpočtu, konzistentní s ostatními politikami EU a pod strategickým vedením zemí eurozóny. V červnu příštího roku by mělo být odsouhlaseno, jak přesně bude nástroj vypadat.
Související
Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám
Rusko nesmí vyhrát. Měl by na tom mít zájem celý svět, varuje Merkelová
Angela Merkelová , EUR , eurozóna , Ekonomika , Summit EU
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek