Rusko nesmí vyhrát. Měl by na tom mít zájem celý svět, varuje Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v televizním rozhovoru na veřejnoprávním kanálu ZDF zdůraznila potřebu hledat diplomatická řešení války na Ukrajině, aniž by však oslabovala současnou podporu mezinárodního společenství vůči Ukrajině. V talk show Maybrit Illner prohlásila, že je zásadní, aby Rusko tuto válku nevyhrálo. Podle Merkelové je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Evropy a světa jako celku. 

Merkelová připomněla, že během svého působení v čele německé vlády usilovala o prevenci takové eskalace konfliktu, jakou nyní Evropa zažívá.

„To, co Putin udělal Ukrajině, je jasným porušením mezinárodního práva,“ zdůraznila. Přesto však zmínila, že je nutné udržovat otevřené možnosti diplomatického řešení.

„Diplomatická řešení musí být vždy zvažována paralelně,“ uvedla Merkelová, aniž by specifikovala, kdy by taková jednání měla být zahájena.

Merkelová ocenila současné kroky německé vlády a mezinárodního společenství ve prospěch Ukrajiny, přičemž přiznala, že porazit mnohem většího souseda, jakým je Rusko, nebude pro Ukrajinu jednoduché.

„Podporuji veškeré úsilí, které mezinárodní společenství vynakládá, aby Ukrajina byla v dobré pozici,“ prohlásila Merkelová. Dodala však, že současná situace vyžaduje trpělivost a strategickou vytrvalost, přičemž diplomatické snahy musí zůstat ve hře jako dlouhodobá možnost.

Během rozhovoru se Merkelová vyjádřila také k růstu popularity krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Připustila, že její rozhodnutí přijmout během migrační krize v roce 2015 více než milion uprchlíků, převážně ze Sýrie, přispělo ke zpevnění pozic AfD.

„AfD se skutečně stala silnější kvůli migrační politice,“ uvedla, ale zdůraznila, že tento faktor není jediný. Když opouštěla úřad, měla AfD podporu mezi 10 a 11 procenty voličů. Dnes se však její podpora pohybuje kolem 18 procent, což podle Merkelové svědčí o dalších faktorech, které ovlivnily politickou scénu.

Merkelová poznamenala, že neshody mezi demokratickými stranami v otázce migrace situaci neprospěly a nepřispěly ke snížení podpory AfD. Apelovala na demokratické strany, aby nabízely jasná řešení místo přebírání rétoriky krajní pravice.

„Je mnoho odvážných lidí v Německu, kteří se angažují pro svobodu a demokracii. Doufám, že během nadcházející předvolební kampaně se podaří zachovat míru a rovnováhu v politickém boji, aby demokratické síly vyšly z této zkoušky posíleny,“ řekla Merkelová.

Merkelová tento týden vydala svou autobiografii s názvem „Svoboda. Vzpomínky 1954–2021“, která má více než 700 stran. Kniha reflektuje její politickou dráhu i klíčové momenty, které formovaly její rozhodnutí v průběhu jejího patnáctiletého působení ve funkci kancléřky.

Merkelová v rozhovoru naznačila, že její názory a politické kroky byly vedeny snahou zachovat stabilitu a hodnoty, které jsou základem evropské politiky.

Související

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.
Angela Merkelová

Merkelová po dlouhé době promluvila. Poradila lídrům, jak na Trumpa, a vyjádřila se k migraci i Rusku

Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.

Více souvisejících

Angela Merkelová válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 58 minutami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 1 hodinou

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 2 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy