Británie chce po brexitu vytvořit až 10 bezcelních zón. Šéf centrální banky varuje před šokem

Ministryně mezinárodního obchodu Liz Trussová dnes uvedla, že vytvoření zvláštních ekonomických zón by pomohlo vytvořit "tisíce pracovních míst". Premiér Johnson chce, aby přístavní a letištní zóny bez daňové a celní zátěže vznikaly především v hospodářsky slabých oblastech, a přispěly tak k jejich rozvoji. Dříve mluvil o tom, že by jich mohlo být "asi šest". Plán ministryně Trussové hovoří až o deseti.

O status bezcelního přístavu by má být podle vlády možné žádat hned po odchodu Británie z Evropské unie, který je nyní plánován na 31. října.

Opoziční labouristé vládní plán kritizují. Podle stínového ministra mezinárodního obchodu Barryho Gardinera nezahrnuje žádné nové investice a mohl by přilákat do Británie daňové podvodníky či zločince, kteří budou chtít vyprat špinavé peníze.

Vytváření zvláštních ekonomických zón umožňuje již nyní legislativa Evropské unie, podle příznivců britského plánu bude ale jejich přínos po brexitu mnohem větší.

Podle BBC je na světě asi 3500 zvláštních ekonomických zón, především ve východní Asii. V EU jich je asi 80. Británie jich měla v různých obdobích mezi lety 1984 a 2012 sedm, například v přístavech v Liverpoolu, Southamptonu či na letišti Prestwick u skotské metropole Glasgow.

Nový britský premiér Johnson hodlá vyvést Spojené království z evropského bloku na konci října. Usilovat chce o uzavření dohody s Bruselem, která by neobsahovala spornou irskou pojistku, nebrání se ale ani odchodu bez dohody. Takzvaná irská pojistka obsažená v dohodě dojednané bývalou premiérkou Theresou Mayovou má zabránit hraničním kontrolám mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Před neřízeným brexitem dnes opět varoval guvernér centrální banky Mark Carney. "Bez dohody by byl šok pro hospodářství okamžitý," řekl guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney BBC. Podle něj by některé podniky v takovém případě už nemohly fungovat, postižené by byly především firmy z oblasti automobilového, potravinářského a chemického průmyslu. Brexit bez dohody by podle Carneyho přivodil pád libry, růst inflace a zpomalení růstu HDP.