Německý trh práce: Uvolnění nebude mít dopad na ekonomiku ani mzdy

Německý výzkumný ústav IAB se domnívá, že se do Německa každoročně za prací odstěhuje 100 až 140 tisíc lidí, a to zejména z Polska a pobaltských států.

„Překvapivě bezprostřední dopad může být celkově velmi malý, ale v dlouhodobém horizontu se to pozitivně odrazí na ekonomice,“ uvedl ředitel IAB Joachim Möller. Berlín se ale nemusí obávat žádného přílivu nových pracovníků ze zemí střední a východní Evropy. Od vstupu do Evropské unie (EU) v roce 2004 se rozšířily obzory pro polskou vysoce mobilní pracovní sílu. Mnozí Poláci tvrdí, že uvolnění německého pracovního trhu bude mít na jejich životy jen velmi malý vliv. „Mnohem raději bych pracoval v zemi, která v daních nesebere polovinu mzdy, jako Spojené státy nebo dokonce Japonsko,“ uvedl pro agenturu Reuters IT odborník Pawel Zakrzewski.

Někteří Němci se ale obávají dopadu na tamní nízko kvalifikované zaměstnance. Ze studie marketingového institutu GfK vyplývá, že obavy vyjadřují zejména lidé z regionu bývalého východního Německa.

Jako jediné členské státy se Německo společně s Rakouskem rozhodly po vstupu deseti nových členských států do EU zavést nejdelší, tedy sedmiletá přechodná období na volný pohyb pracovních sil. Od neděle 1. května mohou pracovníci z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Slovenska, Maďarska a Slovinska vstupovat na německý a rakouský pracovní trh bez omezení.