Bleskový tisk národních bankovek chystají Evropské centrální banky. Připravují se na "život po euru"!

Brusel - Obavy z rozpadu eurozóny přiměly některé centrální banky v Evropě k tomu, aby začaly zjišťovat způsob, jak v případě nutnosti vytisknout co nejrychleji bankovky národní měny. Píše o tom ve čtvrtek list The Wall Street Journal Europe (WSJE).

Podle WJSE se centrální banky začínají připravovat na možný „život po euru“. Rovněž množství centrálních bank zemí mimo měnovou unii, jako je například Švýcarsko, zvažují opatření, která by je ochránila před dopadem případného rozpadu eurozóny.Například irská centrální banka podle WSJE zvažuje, jak zajistit dodatečný přístup k tiskařským strojům v případě, že bude nutné obnovit národní měnu. V posledních týdnech irští představitelé jednali o tom, zda by uvedli do provozu staré tiskařské stroje, či zda by pověřili tiskem bankovek soukromé firmy.Většina zemí eurozóny stále udržuje alespoň omezené kapacity na tištění bankovek. Právě Irsko nebo také Řecko mají státní tiskárny peněz, další země spolupracují se soukromými firmami.Řecko, kterému hrozí odchod z eurozóny nejvíce ze všech členských zemí, má od roku 1941 tiskárnu IETA. Ta je v současné době vybavena nejmodernějším zařízením, přestože byla její činnost v posledních letech značně omezena. Řecko je pouze jednou z pěti či šesti zemí, které jsou zodpovědné za tisk desetieurových bankovek.Ve světě kolují zvěsti, že řecká vláda již tajně tiskne drachmy. Nejen Řekové si mezi sebou rozesílají žertovné e-maily s vyobrazením papírových drachem s portrétem bývalého premiéra Jorgose Papandrea.Mluvčí řecké národní banky však popřel, že by banka uvažovala o způsobech, jak zvýšit svoji tiskařskou kapacitu. "Nejednali jsme o žádných podobných krocích," sdělil mluvčí.Přestože Evropská centrální banka (ECB) zajišťuje dodávky peněz v rámci eurozóny, o tisk bankovek se nestará. To má každý rok na starosti jiná skupina členských států. Rok od roku se však tento úkol liší.Například v loňském roce Irsko vytisklo 127,5 milionu desetieurových bankovek a nic jiného. V letošním roce si mezi sebou 11 zemí rozdělilo tisk 1,71 miliardy pětieurových bankovek.Množství eur je tištěno rovněž mimo eurozónu. Například ve městě Gateshead na severu Anglie tiskárna De La Rue PLC tiskne eurové bankovky jménem několika členských zemí měnové unie. Tato tiskárna rovněž spolupracuje s britskou národní bankou a podílí se na tisku liber. Podle zdrojů WSJE je možné, že v případě pádu eura by mohly různé země požádat tuto tiskárnu o tisk jejich národních měn.Výkonný ředitel De La Rua PLC Tom Cobbold však upozorňuje, že trvá zhruba šest měsíců vyvinout zázemí a zařízení pro tisk nové měny s nezbytnými bezpečnostními opatřeními.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna banky

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy