Česko si jde tvrdě za svým. V boji s fiskální smlouvou se nevzdává

Definitivní podobu dokumentu majícího zajistit odpovědnější hospodaření zemí eurozóny budou v pondělí v Bruselu dojednávat šéfové vlád zemí EU s výjimkou Velké Británie, která se přípravy smlouvy neúčastní. ČR přitom u některých nedohodnutých bodů zaujímá tvrdší pozici než někteří partneři, řekl ČTK státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling.Pro Prahu je například podstatné, aby přímo v textu dohody byly obsaženy sankce, které bude moci Evropský soudní dvůr uložit za to, že země v rozporu se svými smluvními závazky včas nezavedla do své národní legislativy rozpočtové brzdy, například finanční ústavu. Některé ze zemí naopak navrhují, aby se soud místo na připravovanou smlouvu odvolával na evropské právo.Pro ČR je také podstatné, aby smlouva zavazovala země eurozóny podporovat návrhy a doporučení Evropské komise nejen ve chvíli, kdy bude některá ze zemí mimo dohodnutý schodek tří procent hrubého domácího produktu, ale také v momentě, kdy zadlužení určitého státu přesáhne dohodnutou hranici 60 procent.Zatím ani není jasné, kolik zemí musí smlouvu ratifikovat, aby vstoupila v platnost.Největší potíže byly a stále jsou s půjčkou, jíž Evropská unie požadovala do záchranného fondu. Česko nejprve ústy premiéra Petra Nečase a jeho domovské ODS odmítalo půjčit jediný cent. ČSSD a TOP 09 neopak naléhaly, aby stát peníze půjčil. Nakonec se vládní představitelé shodli na kompromisu 38 miliard, jejž vládě přednesl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Jedinou evropskou zemí, která se tak odmítá na záchranném valu podílet, je Velká Británie.