Řeky budou škrty ještě hodně bolet

Otázkou pouze je, jaký typ devalvace to bude. Zda pouze vnitřní, při zachování eura nebo devalvace při zavedení národní měny a odchodu z eurozóny. Ta by pro Řeky znamenala dlouhé období nestability, ekonomického propadu a růstu sociálních nepokojů. Problémy, které Řecko má, jsou mnohem větší než v Argentině, která si před lety bankrotem státu také prošla. Ta se však kvůli zvládnuté obnově země a s přispěním celkově dobré ekonomické situace ve světě z krize rychle dostala a dnes je opět na vzestupu.Situace v Řecku ale dnes došla tak daleko, že o něm již nebudou rozhodovat finančníci a ekonomičtí experti, ale politici a voliči. Proto se Bureš v pořadu přiklání spíš k variantě odchodu Řecka z eurozóny, přestože by mu doporučoval spíš opak.Každopádně se ale musí přehodnotit politika radikálních škrtů a Brusel a MMF se musí snažit ušít škrty pro jednotlivé země na míru. Třeba na Španělsko se totiž nedá použít stejný postup jako na Řecko. Španělsko má totiž mnohem menší dluh než Německo a jeho finanční problémy jsou způsobeny prasknutím bubliny s realitami. Za krizi tak nemůže přímo vláda a bylo by špatné, kdyby za to měla být potrestána jako vláda řecká.V Řecku se musí nejprve napravit hlavní příčiny problémů státu. Těmi je korupce a špatný výběr daní, který je nejhorším v EU. Zároveň by se měla posílit centralizace finanční politiky v rámci eurozóny směrem k jednotné politice. Tím se sice zvětší demokratický deficit měnového uskupení, ale je to jediná cesta k jeho fungování.