Koronavirová krize na Slovensku nevedla k výraznějšímu nesplácení půjček

"Nepotvrdilo se, že v roce 2021 bude velmi rychle stoupat objem nesplácených půjček. Odklad splátek půjček pro banky nepředstavoval problém," řekl novinářům člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček k výsledkům analýzy kondice finančního sektoru. Potíže se splácením po skončení odkladu splátek má zhruba 0,6 procenta slovenských domácností.

Negativní vývoj při splácení úvěrů NBS nezaznamenala ani v situaci, kdy za epidemie nemoci covid-19 přišlo na pětimilionovém Slovensku o práci kolem 66.000 lidí. Podle centrální banky dlužníkům pomohl i vládní program pobídek na zmírnění negativních dopadů epidemie, mezi které patří například poskytování dotací na udržení zaměstnanosti a příspěvků lidem bez příjmů. NBS ale také uvedla, že rizika u finanční kondice domácností přetrvávají, a to i kvůli tomu, že koronavirová krize ještě neskončila.

Slováci čerpali úvěry na financování bydlení podobně jako před koronavirovou krizí, letos jejich objem vzrostl téměř o desetinu. Pokles o 8,5 procenta je ale patrný u spotřebitelských půjček, což souviselo s propadem spotřeby za pandemie.

"Zatímco první vlna nebyla z medicínského hlediska pro Slovensko významná, měla silný vliv na ekonomiku. Druhá vlna byla jiná, dramatičtější z medicínského hlediska. Mezi úspěšné sektory, které úspěšně fungovaly, se zařadil i bankovní sektor," uvedl Dvořáček.

Banky na Slovensku v prvním letošním čtvrtletí téměř zdvojnásobily zisk, k lepšímu hospodaření sektoru pomohlo i zrušení zvláštní bankovní daně.

Druhá vlna koronavirové infekce na Slovensku vyvrcholila v první polovině letošního března. Po následném zlepšení epidemické situace začala země ve druhé polovině dubna uvolňovat epidemická omezení.