Rusko chystá zákon, který pod hrozbou sankcí nařídí zahraničním IT firmám otevírat v zemi kanceláře. Moskva tak chce získat větší kontrolu nad velkými technologickými společnostmi, posílit dohled nad internetovým obsahem a snížit svou závislost na zahraničních podnicích a jiných zemích. S odkazem na ruského poslance Alexandra Chinštejna to napsala agentura Reuters.
Problémy s ruskými úřady mají mimo jiné firmy Apple, Facebook, TikTok a Google. Společnost Twitter musela minulý měsíc začít mazat obsah na své síti, který ruské úřady, jež firmě v březnu snížily rychlost její služby, označily za škodlivý. Pokuty dostávají americké technologické společnosti v Rusku opakovaně.
Chinštejn, předseda výboru pro informační politiku a IT ve Státní dumě Ruské federace (dolní komoře parlamentu), uvedl, že návrh zákona bude předložen co nejdříve. Cílem podle něj je zakročit proti IT obrům, kteří v Rusku zneužívají svou monopolní pozici a šíří v zemi zakázaný obsah.
Firmy, jejichž informační stránky denně navštíví nad půl milionu lidí, si v Rusku budou muset otevřít oficiální kancelář. Ta bude zastupovat jejich zájmy a zároveň zodpovídat za jejich činnost, napsal na ruskou komunikační síť telegram Chinštejn. Pokud by tak společnosti neučinily, má jim hrozit zákaz inzerce jejich služeb nebo zákaz zveřejňovat cizí reklamu na svých stránkách. Mohly by i přijít o možnost sbírat osobní data uživatelů a vybírat platby.
Tažení ruských úřadů proti zahraniční kontrole internetového provozu na ruském území je dlouhodobé. Ruští zákonodárci nedávno schválili zákony, které ruskému cenzurnímu úřadu Roskomnadzor dávají právo částečně nebo úplně blokovat internetové platformy, pokud se na ruském území dopouštějí cenzury či "diskriminace ruských médií".
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
před 2 hodinami
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
před 3 hodinami
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
před 4 hodinami
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
před 6 hodinami
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
před 7 hodinami
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
před 8 hodinami
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
před 9 hodinami
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
před 10 hodinami
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
před 11 hodinami
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
před 13 hodinami
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
před 14 hodinami
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
před 15 hodinami
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
včera
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
včera
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
včera
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
včera
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
včera
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
včera
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
včera
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák