V Německu omezují sprchování teplou vedou, snižují teplotu vytápění, zavírají plavecké bazény

Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times.

Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.

Německo podle Financial Times prochází nejhorší energetickou krizí od ropného šoku roku 1973 z toho důvodu, že Rusko od poloviny června dramaticky snížilo své dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1. Ten propojuje Rusko přímo s Německem. Nyní však jím proudí plyn pouze ze 40 procent kapacity potrubí. Rusko tvrdí, že nemůže posílat více z technických důvodů, neboť mu chybí plynovodní turbína. Turbínu poslalo na opravu do Kanady, ale ta ji zadržuje kvůli sankcím, jež v důsledku ruské invaze na Ukrajinu uvalila na ruský plynárenský a ropný průmysl.

Německo proto včera kanadskou vládu vyzvalo, aby obešla své vlastní sankce a turbínu přestala zadržovat. Zároveň ovšem Berlín uvádí, že Rusko ve skutečnosti snižuje objem plynu posílaného Nord Streamem 1 nikoli primárně z technických, ale politických důvodů. Prý má i jiné, záložní turbíny. Část expertů navíc soudí, že Rusko, pokud by opravdu chtělo, může Německu plyn posílat jinými plynovody, než je Nord Stream 1.

Nicméně naléhavost, s jakou Berlín Kanadu žádá o uvolnění turbíny a obejití jejích vlastních protiruských sankcí, jen podtrhuje závažnost energetické krize v Německu. Berlín navíc Kanadu žádá o tak citlivý krok, jakým je porušení protiruských sankcí, přestože severoamerická země je útočištěm největší ukrajinské diaspory.  

„Situace je více než dramatická,“ citují Financial Times Axela Gedaschka, šéfa největší německé federace realitních společností. „Německý sociální smír je v ohrožení“.

Brzy se navíc může energetická situace dále citelně zhoršit – a sociální smír dočkat ještě závažnějšího ohrožení. Mnozí experti jsou totiž přesvědčeni, že Rusko nezačne plynovodem Nord Stream 1 posílat nasmlouvaný objem plynu ani po 21. červenci, kdy skončí jeho předem plánovaná, údržbová odstávka.

Berlín právě nyní žádá Kanadu o turbínu tak naléhavě podle svých slov proto, aby Kremlu vzal ještě před ukončením zmíněné údržbové odstávky možnost zdůvodňovat případné plné nezprovoznění plynovodu právě chybějící turbínou. Pokud by totiž Rusko neposílalo plný objem plynu ani po odstávce a ani s již navrácenou turbínou, bude zřejmé, že jeho motivace omezit tok plynovodem je vskutku primárně politického rázu.

Ministr hospodářství Robert Habeck se snaží jít německé veřejnosti příkladem a podle svých slov omezuje pobyt ve sprše. Vyzývá k obdobným, úsporným krokům celou zemi. Mnozí jej už vyslyšeli.

Například společnost Vonovia, největší pronajímatel rezidenčních nemovitostí v Německu, včera uvedla, že svým nájemníkům bude snižovat teplotu ústředního plynového vytápění na 17 stupňů Celsia v čase od 23. hodiny večerní do šesté ranní.

Bytové družstvo v saském Dippoldiswalde, blízko hranice s Českem, se zase podle Financial Times tento týden uchýlilo k zavedení systému přidělování teplé vody. V příslušných bytech se tak lidé mohou sprchovat teplou vodou pouze mezi čtvrtou a osmou hodinou ranní a pak mezi jedenáctou večerní a první hodinou ranní. Družstvo to zdůvodňuje nutností šetřit energie na zimu.

Podle Financial Times se uvedená opatření mohou v nadcházejících týdnech stát běžnou rutinou.

Od poloviny září se v regionu Lahn-Dill poblíž Frankfurtu vypne teplá voda všem tamním 86 školám a 60 sportovním střediskům. V Düsseldorfu zase dočasně zavřeli rozsáhlý komplex plaveckých bazénů Münster-Therme. K plošnému snižování teploty v bazénech dochází také v metropoli Berlíně. V Kolíně nad Rýnem zase částečně zhasínají veřejné osvětlení, na 70 procent běžné úrovně, v čase po jedenácté večerní.

Experti se shodují, že všichni Němci nakonec budou muset opustit svoji komfortní zónu, pokud má dojít k odvrácení hrozby nedostatku plynu nadcházející zimu.

Podle americké finanční skupiny Jefferies nastane v Německu nedostatek plynu už v lednu 2023, a to v tom případě, že Rusko bude nadále plynovodem Nord Stream 1 posílat plyn jen ze 40 procent jeho kapacity. Pokud by Rusko trvaleji snížilo své dodávky pod stávající kapacitu, nastane nedostatek plynu v Německu ještě dříve než v lednu.

Němečtí zákonodárci proto nyní jednají o tom, že by zemi umožnili ve velkém návrat ke spalování uhlí. 

Související

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

Více souvisejících

Německo Voda válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno před 57 minutami

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

před 2 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

před 3 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Nabíjení elektromobilů v Česku

Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu

Evropská unie podle informací německého deníku Bild připravuje legislativní návrh, který by mohl výrazně urychlit konec vozů se spalovacím motorem v každodenním provozu. Od roku 2030 by totiž velké autopůjčovny jako Sixt či Europcar mohly být nuceny kupovat výhradně elektromobily. Pokud by se plán stal realitou, mohl by zásadním způsobem ovlivnit trh s automobily v celé Evropě – a to mnohem dříve než plánovaný zákaz prodeje nových spalovacích vozů v roce 2035.

včera

Ilustrační fotografie

Trhy pod Trumpem lámou rekordy, čeká je ale klíčová zkouška

Burzovní indexy zažívají v polovině druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa mimořádný růst, přesto se nad Wall Street stahují temná mračna. Index S&P 500 v pondělí poprvé v historii uzavřel nad hranicí 6 300 bodů, čímž potvrdil svůj osmý rekord za poslední měsíc. Přesto investory začíná znepokojovat, zda je tento vývoj dlouhodobě udržitelný – a především, jak trhy zareagují na blížící se srpnovou tarifní lhůtu.

včera

Demonstrace na Ukrajině

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války

V několika ukrajinských městech včetně Kyjeva, Lvova, Dnipra a Oděsy se v úterý 22. července konaly masové demonstrace. Důvodem byl nový zákon, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj a který podle kritiků ohrožuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí země – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk

Ukrajina zažila podle webu Kyiv Independent jeden z nejzásadnějších zvratů v poválečné historii. Prezident Volodymyr Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který de facto ruší nezávislost klíčových protikorupčních institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO). Podle kritiků to znamená konec snah o skutečný boj proti korupci v zemi a vážné ohrožení její evropské integrace.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

včera

Žloutenka

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

včera

Palestina

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze

Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.

včera

Prezident Trump

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem

Nové archivní fotografie a videozáznamy, které odhalil tým CNN KFile, přinášejí další podrobnosti o dřívějším vztahu Donalda Trumpa s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Tato nová zjištění přicházejí v době, kdy se veřejná i politická debata znovu rozhořela kvůli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nezveřejnit očekávané materiály související s Epsteinovým případem.

včera

Výhled počasí do poloviny srpna. Meteorologové řekli, zda se oteplí

Letní počasí si nejspíš mnozí lidé představovali jinak, ale dlouhodobé zlepšení ve smyslu vyšších teplot na obzoru není. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy