Je to hlavolam. Používání hotovosti v Británii již mnoho let klesá, ale poptávka po bankovkách strmě roste. A nikdo vlastně neví, kde peníze končí, píše na svém webu stanice CNN.
V pátek skupina britských zákonodárců uvedla, že se "ztratilo" na 50 miliard liber (1,46 bilionu korun), a podle CNN vyzvala britskou centrální banku (Bank of England), aby záležitost prošetřila.
Peníze "jsou někde schované, ale centrální banka neví kde, proč nebo kdo je skrývá, a ani se nezdá, že by ji to moc zajímalo," uvedla předsedkyně finančního výboru dolní komory britského parlamentu Meg Hillierová. "Je nutné, aby se (centrální banka) více zajímala o to, kde skončilo 50 miliard liber," dodala předsedkyně výboru, který dohlíží na veřejné finance.
Na výzvu centrální banka Británie ihned odpověděla. "Lidé nemají povinnost sdělovat centrální bance, proč si přejí držet peníze v hotovosti. To ale neznamená, že se bankovky někam ztratily," uvedl mluvčí a dodal, že centrální banka bude i nadále uspokojovat poptávku po hotovosti.
Ačkoliv se používání digitálních způsobů plateb zvyšuje, od finanční krize roste v rozvinutých zemích také poptávka po hotovosti, uvádí zpráva Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) z roku 2018. Podle zprávy byl růst hotovosti částečně způsoben poklesem úroků, díky čemuž je méně výhodné držet úspory v bance.
"Pozorujeme, že roste rezervní funkce hotovosti, a naopak funkce oběživa klesá," uvedla před parlamentním výborem v říjnu vedoucí peněžní sekce britské centrální banky Sarah Johnová. K tomuto trendu po roce 2018 přispěly i obavy, zda jsou finanční instituce stabilní.
V době, kdy uzávěra způsobená koronavirem dosáhla svého vrcholu, poptávka po bankovkách a mincích výrazně klesla. Následovně ale poptávka začala znovu růst, protože lidé kvůli epidemii začali ještě více hromadit peníze doma.
Bankovky v oběhu v Británii dosáhly v červenci rekordního počtu 4,4 miliardy kusů a jejich celková hodnota dosáhla 76,5 miliardy liber (2,23 bilionu korun), uvádí zářijová zpráva Státního auditorského úřadu (NAO), který kontroluje hospodaření ve veřejném sektoru. V roce 2000 bylo přitom v oběhu jen 1,5 miliardy bankovek v hodnotě 24 miliard liber (700 miliard korun).
Současně ale klesá objem plateb v hotovosti a tento trend během pandemie ještě více zesílil. Před deseti lety bylo 60 procent transakcí hrazeno hotovostí, minulý rok to byla méně než 30 procent.
Centrální banka odhaduje, že 20 až 25 procent hodnoty hotovosti je používáno k platbám, a dalších pět procent drží britské domácnost v úsporách.
"O tom, co se děje ze zbývajícími 50 miliardami, se ví málo," uvádí NAO ve své zprávě. Podle úřadu je ale možné, že tato část hotovosti je používána pro platby a úspory v zahraničí, nebo ji drží britské domácnosti v úsporách, které nejsou nikde registrované, či slouží v šedé ekonomice.
Úřad doporučil centrální bance, aby se ve spolupráci s dalšími úřady snažila objevit, proč roste poptávka po bankovkách a kdo drží oněch 50 miliard liber. "Mohlo by to přinést zjištění v dalších oblastech, například ohledně úniků daní," dodává auditorský úřad.
Zpráva NAO také zmiňuje riziko, že klesající používání hotovosti může vést k "finančnímu vyloučení", pokud podniky přestanou přijímat hotovost kvůli rostoucím nákladům způsobeným klesajícím objemem hotovostních plateb. Přes milion dospělých Britů nemá bankovní účet, uvádí zpráva s odvoláním na údaj, který zveřejnil Úřad pro kontrolu finančních trhů (FCA). "Existuje spojitost, kvůli které se v chudších oblastech platí v hotovosti častěji než v některých městech," uvedla Johnová před výborem.
Za britský peněžní systém v současnosti zodpovídá pět různých úřadů. Britská vláda v říjnu uvedla, že zvažuje, že by veškerou zodpovědnost za fungování peněžního systému převedla na Úřad pro kontrolu finančních trhů. A také dodala, že chce zaručit, aby lidé mohli i v budoucnosti platit hotovostí.
Související
Šéf anglické banky chce, aby Google řešil finanční podvody
Bank of England: Britské banky jsou silné, odolají brexitu i pandemii covid-19
Bank of England , GBP , Velká Británie , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 33 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 5 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák