Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Situace, která trvá již čtvrtý týden, se nejdříve projevila v jižní Asii, kde už některé země musely přistoupit k přídělovému systému. Sawan upozornil, že tento tlak se postupně přesouvá přes jihovýchodní a severovýchodní Asii až k evropským břehům. Pokud se dodávky surové ropy z Perského zálivu neobnoví v řádu týdnů, pocítí Evropané reálný nedostatek fosilních paliv přímo u čerpacích stanic.

Nejvíce jsou zatím zasaženy dodávky leteckého paliva, jehož cena se od začátku konfliktu zdvojnásobila. Další na řadě je podle šéfa Shellu nafta a následně benzín, a to právě v době, kdy v USA i Evropě začíná hlavní letní motoristická sezóna. Shell nyní úzce spolupracuje s vládami na řešení této zásobovací krize, která otřásá světovými trhy.

Podobně pesimistický výhled sdílí i německá ministryně hospodářství Katherina Reiche. Ta na stejné konferenci uvedla, že k citelnému nedostatku energií v Německu může dojít koncem dubna nebo v květnu. Reiche zároveň kriticky poznamenala, že dřívější rozhodnutí Německa o odstoupení od jaderné energetiky byla velká chyba. Řešení nyní vidí především v navýšení dovozu zkapalněného plynu (LNG) pomocí tankerů ze zámoří.

Ekonomické dopady mohou být podle finančních expertů devastující. Larry Fink, šéf investiční společnosti BlackRock, varoval, že pokud cena ropy zůstane dlouhodobě nad 100 dolary nebo dokonce vyšplhá k hranici 150 dolarů za barel, svět nepochybně upadne do hluboké a prudké recese. Vysoké ceny energií mají totiž zásadní vliv na celkovou kondici globálního hospodářství.

Fink nastínil dva možné scénáře budoucího vývoje. První počítá s úplným vyřešením konfliktu, což by umožnilo návrat cen ropy k předkrizovým 70 dolarům za barel. Druhý, mnohem černější scénář, předpokládá přetrvávající íránskou hrozbu a rekordně vysoké ceny ropy po několik let, což by mělo pro světovou ekonomiku nedozírné následky.

Aktuálně se ceny ropy sice mírně snížily z pondělních maxim 114 dolarů na přibližně 100 dolarů za barel, trhy však reagují velmi citlivě na každou zprávu. Mírný pokles vyvolaly informace o údajném patnáctibodovém mírovém plánu, který Bílý dům zaslal íránským představitelům. Bez reálného uvolnění námořních cest v Hormuzském průlivu však zůstává nervozita extrémní.

Zda se podaří odvrátit energetický kolaps v dubnu, závisí nyní především na diplomatickém úspěchu těchto vyjednávání. Evropské země se mezitím horečně snaží zajistit alternativní zdroje, aby minimalizovaly dopady na průmysl i běžné občany před nadcházejícím kritickým obdobím.