Ceny v hotelích jsou nejnižší v historii, i přesto je vytíženost na hranici rentability

Luxusní čtyřhvězdičkové hotely, které cizinci navštěvují nejvíce, nabízejí v současné době dvoulůžkový pokoj se snídaní za 24 eura (585,90 korun) za noc i se snídaní. Ještě loni to bylo 26 eur (634 Kč) a předloni 30 eur (731,55 korun).

„Jednolůžkový pokoj ve čtyřhvězdičkovém hotelu je nyní k mání už za 20 eur (487,70 korun) za noc včetně snídaně. A to mají hosté v ceně i hotelový bazén,“ vypočítává Tomio Okamura.

Ceny zjišťovala AČCKA vlastním průzkumem v ubytovacích zařízeních v tomto týdnu. Podle průzkumu asociace ceny v moderních tříhvězdičkových hotelech začínají na 18 eurech (438,93 korun) za dvoulůžkový a na 16 eurech (390,16 korun) za jednolůžkový pokoj.

„Tyto nejlevnější ceny jsou vesměs v Praze, kde panuje mezi ubytovacími zařízeními největší konkurence, a pro cestovní kanceláře, které získávají výhodnější smluvní ceny,“ upřesnil Okamura.

Ani takto nízké ceny však nezaručují lepší návštěvnost. Vytíženost ubytovacích kapacit se, podle zjištění AČCKA, loni pohybovala jen mírně nad 40 procenty, což je na samé hranici rentability.

Vytíženost v hotelích se čtyřmi a pěti hvězdičkami je o něco vyšší, protože silnou cenovou konkurencí tato zařízení „převzala“ část zejména zahraniční klientely hotelům a penzionům nižší kategorie. „Ty už dolů s cenami jít nemohou, dostávali by se do ztrát. Hosté si tak za prakticky stejnou cenu mohou dopřát mnohem luxusnější ubytování,“ vysvětlil Okamura.

Důvodem pokračující krize tuzemských ubytovacích zařízení je podle Okamury především to, že investoři či provozovatelé dostatečně nereflektují stav trhu, kdy v krizi zásadně poklesl počet zahraničních turistů, přičemž počet ubytovacích zařízení naopak vzrostl. To se týká hlavně pěti-, čtyř- a tříhvězdičkových hotelů, ve kterých se ubytovává většina zahraničních turistů.

Další příčinou je měnící se struktura turistů přijíždějících do naší země. „Zatímco ještě předloni k nám nejvíce jezdili Němci, Britové a Italové, vloni došlo ke změně a nejvíce sem nyní jezdí Němci, Rusové a Poláci. Znamená to tedy, že solventních turistů ubývá, zatímco přibývá těch chudších,“ řekl Okamura.

Západní turisté se podle Okamury nechtějí vracet především kvůli trvalému neřešení notoricky známých problémů, jako jsou taxi, kapsáři, směnárny, bezpečnost, a podobně. Dalším problémem je nedostatečná infrastruktura, např. absence gastronomických specialit nebo nevhodná struktura ubytovacích zařízení v mimopražských regionech. „To je brzdou v případě tzv. druhých návštěv především západoevropských turistů,“ zdůrzanil Okamura.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v loňském třetím čtvrtletí počet hostů v ubytovacích zařízeních zvýšil ve srovnání se stejným obdobím roku předcházejícího o 2,7 procenta za 4,4 milionu. V pětihvězdičkových hotelech se ubytovalo o 17,2 procenta více hostů, v čtyřhvězdičkových o 15,6 procenta více, ostatní hotely a penziony přivítaly o 3,3 procenta více hostů. V ostatních ubytovacích zařízeních počet ubytovaných hostů klesl o 7,7 až 9,1 procenta. Podobně se vyvíjel i počet přenocování, když hosté v období od července do září 2010 strávili v tuzemských ubytovacích zařízeních celkem 14,1 milionu nocí.