Česko je drahá země! Banky zde dávají horší úroky než na Slovensku

Horší podmínky pro Čechy se v porovnání se Slovenskem objevují i u sesterských bank.

Trend potvrzují i data centrálních bank. Podle České národní banky se loni koncem roku průměrný úrok spotřebitelských úvěrů dostal na 14,7 procenta, na Slovensku byl podle Národné banky Slovenska průměr od 6,39 do 13,6 dle délky fixace úvěru. Úroky z úvěrů a vkladů se odvíjejí od základní sazby centrální banky. Ta je v Česku tři čtvrtě procenta a na Slovensku je stanovena Evropskou centrální bankou na jedno procento. Nižší úroková hladina v Česku se však nijak neprojevuje na výhodnějších úvěrech – naopak: rozdíly činí i několik procentních bodů v neprospěch českých dlužníků.

Například UniCredit Bank nabízí na Slovensku spotřebitelské úvěry s ročním úrokem od deseti procent, v Česku velmi podobný typ úvěru začíná na 13,4 procenta. Podobně je to u hypoték. Jak ČSOB, tak Česká spořitelna dávají na Slovensku lepší sazby než v Česku. Podle centrálních bank loni činil úrok z půjčky na bydlení v Česku 5,2 procenta, na Slovensku 4,85.

Logiku řízení rizika přitom tato situace nemá – podle PricewaterhouseCoopers vzrostl objem nesplácených úvěrů mezi rokem 2008 a 2009 v Česku o 55 procent, na Slovensku o 300 procent.

Na Slovensku působí celkem třicet bank, ve dvojnásobně velkém Česku dvaačtyřicet. Nízké sazby obecně znevýhodňují střadatele, na Slovensku ale lidé mnohde najdou vyšší úroky. Například UniCredit Bank dává na roční termínovaný vklad v obou zemích zhruba jednoprocentní úrok. Když si ale na Slovensku uloží střadatel vklad na třináct měsíců, získá úrok 2,6 procenta. Uloží-li si Čech peníze na dva roky, UniCredit mu dá jen 1,6procentní roční úrok. U ČSOB je rozdíl v úročení spořicího účtu skoro dvojnásobný v neprospěch Česka. Podobně je to s poplatky za bankovní služby, ty jsou v Česku v porovnání se Slovenskem i ostatními zeměmi regionu nejvyšší.

Jsou i opačné příklady. Třeba mBank nabízí u hypoték v Česku mnohem nižší sazbu (2,99) než na Slovensku (4,89 procenta). Banky vysvětlují rozdíly jednoduše. „Srovnávat výši úrokových sazeb mezi jednotlivými zeměmi nedává smysl, protože makroekonomické podmínky vždy byly zcela odlišné a během krize se ještě prohloubily,“ uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. „Sazebníkové ceny nejsou správným vodítkem, v Česku mají banky větší sklon odměňovat věrné klienty účtováním nižších než sazebníkových sazeb na úvěrech,“ říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Slováci mají proti Čechům výhody i v progresi bankovních služeb. U sousedů například přes dva roky fungují bezkontaktní platby, v Česku tato služba ještě odstartována nebyla.