Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii

Náskok, který si Strnad vybudoval před ostatními tuzemskými miliardáři, je bezprecedentní. Na druhou příčku odsunul Renátu Kellnerovou, majitelku skupiny PPF, jejíž majetek se odhaduje na 374 miliard korun. Strnad tak nyní disponuje více než dvojnásobným jměním než dosavadní jednička žebříčku. Úspěch na burze navíc z českého zbrojaře udělal globálního hráče – v celosvětovém měřítku se stal třetím nejbohatším člověkem ve věku do 40 let.

Na mezinárodním poli Strnada v této věkové kategorii předstihují pouze dědicové gigantů Walmart a Red Bull. S majetkem v hodnotě téměř 37 miliard dolarů se český podnikatel zařadil po bok Lukase Waltona a Marka Mateschitze. Tento raketový vzestup odráží obrovskou poptávku po akciích CSG, která se projevila hned v prvních hodinách po zahájení obchodování.

Zájem investorů o akcie české zbrojařské skupiny byl v Amsterdamu doslova enormní. Celkový objem objednávek dosáhl závratných 1 300 miliard korun, což čtrnáctkrát převýšilo nabízené množství akcií. Kvůli takto vysoké poptávce muselo být přibližně 40 procent zájemců z řad investorů odmítnuto. Akcie firmy tak hned v úvodu výrazně překonaly veškerá původní očekávání.

Úspěšný vstup na burzu ovlivnil i postavení CSG v rámci českého kapitálového trhu. Tržní kapitalizace skupiny se po dvou hodinách obchodování ustálila na 765 miliardách korun. To znamená, že Czechoslovak Group v tržní hodnotě překonala i energetický gigant ČEZ, který byl dosud neohroženou českou burzovní jedničkou s hodnotou 652 miliard korun.

Zatímco vedení CSG původně cílilo na tržní ocenění kolem 600 miliard korun, realita tyto plány předčila o více než 150 miliard. Za tímto úspěchem stojí nejen zájem velkých institucí, ale i drobných investorů, kteří v české zbrojařské skupině vidí obrovský potenciál.

„Lepší čas ke vstupu na burzu si Czechoslovak Group těžko mohla zvolit. Ukazatel výkonnosti akcií evropského obranného průmyslu, který sestavuje americká banka Goldman Sachs, toto pondělí uzavřel na historickém maximu, v jehož blízkosti se stále drží,“ upozornil server EuroZprávy.cz ekonom Lukáš Kovanda. 

Dodal, že firmám zbrojního a obranného průmyslu starého kontinentu zvláště nahrává loňské i letošní konání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho tlak na navýšení výdajů členských zemí NATO na 5 % HDP, nečitelný postoj k další budoucnosti Severoatlantické aliance, bleskový zásah ve Venezuele či snaha získat pro USA Grónsko či alespoň jeho části zvedají akcie evropských zbrojovek dohromady mnohem více než ruská invaze na Ukrajinu, připomíná ekonom.