Pokud by mzdy měly růst o 10 procent, hrozí podle Zamrazilové zpřísnění měnové politiky

Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.

Průměrná mzda v ČR loni vzrostla podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu meziročně nominálně o 6,5 procenta. Vzhledem k růstu cen ale reálně klesla o 7,5 procenta.

"Současná prognóza počítá s růstem (mezd) o 8,5 procenta. Pokud by se tento odhad výrazněji zvýšil, dejme tomu více nad deset procent, pak se obávám, že by to skutečně byl důvod k tomu ty sazby dále zpřísnit," upřesnila Zamrazilová na dotaz ČTK. "My musíme analyzovat, co se děje na trhu práce velmi podrobně, protože to je jeden z hlavních zdrojů inflačních tlaků. My zatím máme jedinou informaci, a to jsou růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví, který byl nad deset procent v obou případech. Musíme se podrobněji podívat na strukturu, jaká část podniků měla jak vysoký růst mezd, a zkusit zjistit, zdali šlo, dejme tomu, o nějakou anomálii, či zda půjde o nějaký setrvalý trend," popsala. "Za mě je to důležitý signál pro to, že budu uvažovat o dalším zpřísnění měnově politických sazeb, ačkoli přesná čísla a novou prognózu růstu mezd budeme mít k dispozici až počátkem května," řekla ČTK.

ČNB naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu loni v červnu, a to na sedm procent. Guvernér Aleš Michl letos začátkem února řekl, že bankovní rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Další debatu o nastavení úrokových sazeb bude mít bankovní rada na programu 29. března.

Další rizika pro inflaci spatřuje podle Zamrazilové ČNB v napjatém trhu práce. Připomněla, že teprve v lednu po pěti letech překročil počet nezaměstnaných počet volných pracovních míst. Zopakovala, že ČNB očekává pokles inflace v druhé polovině roku, kdy se projeví zvyšování úrokových sazeb z loňského roku. Inflaci pomůže snížit také vysoká srovnávací základna z loňského roku. Do inflačního cíle by se měla inflace dostat počátkem příštího roku. Další inflační impuls podle ní představuje i příliš volná rozpočtová politika. "Veřejné finance posílají do ekonomiky příliš mnoho peněz, což je také inflační impuls," podotkla.

Dalším zdrojem obav z vlivu na inflaci je podle viceguvernérky zahraničí. Poukázala na to, že Evropská centrální banka ve své prosincové zprávě posunula nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok a současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025. "Takže je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí," řekla.