Proč je čínská reakce na Trumpova cla zatím mírná?

Čína oznámila, že od 10. února zavede 15% clo na uhlí a zkapalněný zemní plyn a 10% clo na surovou ropu, zemědělské stroje a velkoobjemová auta dovážená z USA. Tento termín je klíčový, protože stále zůstává čas na jednání mezi dvěma největšími ekonomikami světa a možnost zabránit plnohodnotné obchodní válce.

Podle Bílého domu je na tento týden naplánován telefonát mezi prezidenty obou zemí. A i přes čerstvé oznámení Pekingu se zdá, že Čína je stále otevřená jednáním a ponechává prostor pro kompromis.

Čínská reakce je zatím méně rozsáhlá než americké clo ve výši 10 % na veškeré čínské zboží dovážené do USA. Spojené státy jsou sice největším vývozcem zkapalněného zemního plynu na světě, ale Čína představuje jen asi 2,3 % těchto exportů. Navíc hlavními dovozci automobilů do Číny jsou Evropa a Japonsko, nikoli USA.

Tento cílený výběr produktů naznačuje, že Peking si nechává otevřená zadní vrátka a snaží se získat vyjednávací pozici před nadcházejícími rozhovory. Čínští představitelé mohou být povzbuzeni relativně klidným začátkem vztahů mezi Washingtonem a Pekingem po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Trump totiž nedávno uvedl, že měl „velmi dobrý“ telefonát s prezidentem Si Ťin-pchingem krátce před svou inaugurací. Té se navíc zúčastnil nejvýše postavený čínský představitel, jaký kdy byl na americkém prezidentském uvedení do úřadu přítomen. Trump také naznačil, že by rád s Čínou spolupracoval na řešení války na Ukrajině.

Vyjednat dohodu s Čínou bude pro Trumpa složitější než s Mexikem a Kanadou. Klíčová otázka zní: Co vlastně Trump od Pekingu chce?

Spojené státy považují Čínu za svého hlavního ekonomického konkurenta a odříznutí země od klíčových dodavatelských řetězců bylo dlouhodobým cílem Trumpovy administrativy. Pokud ale americký prezident požádá o příliš mnoho ústupků, Si by mohl dojít k závěru, že je lepší od jednání ustoupit.

Peking je dnes sebevědomější než v době Trumpova prvního funkčního období. Čína rozšířila svůj globální vliv a stala se hlavním obchodním partnerem více než 120 zemí světa. Současně se snaží snižovat svou závislost na zahraničním obchodu a podporovat domácí produkci. Zatímco v roce 2000 představoval obchod více než 60 % čínského HDP, dnes je to podle Rady pro mezinárodní vztahy přibližně 37 %.

10% americké clo tedy Pekingu uškodí, ale nemusí být fatální. Skutečný problém by nastal, pokud by Trump splnil svou předvolební hrozbu a zvýšil cla až na 60 % nebo pokud by cla používal jako dlouhodobý diplomatický nástroj k tlaku na Čínu.

Poslední obchodní dohoda mezi oběma zeměmi neskončila dobře. Od roku 2018 si Washington a Peking vyměňovaly cla na stovky miliard dolarů zboží. Obchodní válka trvala více než dva roky, než byla v roce 2020 uzavřena dohoda, podle které se Čína zavázala nakupovat americké zboží v hodnotě 200 miliard dolarů ročně.

USA doufaly, že tím sníží svůj obrovský obchodní deficit s Čínou, ale pandemie COVID-19 dohodu zhatila. V současnosti americký deficit s Čínou činí 361 miliard dolarů, jak ukazují data čínské celní správy.

Peking nyní přemýšlí několik tahů dopředu. Stále totiž prodává do USA téměř čtyřikrát více zboží, než kolik dováží. A právě to bylo problémem během minulé obchodní války – Čína tehdy jednoduše neměla dost amerických produktů, na které by mohla uvalit odvetná cla.

Proto se analytici domnívají, že tentokrát bude Peking připraven nejen s cly, ale i s širší paletou opatření – například omezeními pro americké firmy působící v Číně nebo restrikcemi na klíčové suroviny.

Čas běží. Plnohodnotná obchodní válka sice zatím nezačala, ale světové trhy bedlivě sledují, zda se oba lídři dokážou během telefonického jednání tento týden dohodnout na kompromisu. Pokud ne, konflikt by se mohl rychle vyhrotit.