Zaměstnanci Googlu bojkotují práci. Odmítají vydělávat na zvrhlíky

Vlna protestů se převalila z Asie přes Evropu až do Severní Ameriky. Tisíce zaměstnanců v Tokiu, Singapuru, Londýně, Dublinu, Berlíně a New Yorku opustili v 11:10 místního času své kanceláře. Na akci se smluvili prostřednictvím hashtagu #googlewalkout. Na transparentech, které protestující nesli, stálo například: "Denně tvrdě pracuji, aby si moje firma mohla dovolit zaplatit 90 milionů dolarů manažerovi, který sexuálně obtěžuje mé kolegyně."

Podle NYT totiž Google mimo jiné propustil vysoce postaveného manažera, protože považoval obvinění ze sexuálního obtěžování vznesená proti jeho osobě za důvodná. Jako odchodné ale tento muž dostal 90 milionů dolarů (dvě miliardy Kč).

Generální ředitel Googlu Sundar Pichai již dříve přiznal, že článek v NYT pro něj byl "těžkou četbou". Právo zaměstnanců na akci jako je ta dnešní ctí. "Chápu hněv a zklamání, které mnozí z vás pociťují," napsal v úterním e-mailu adresovaném všem firemním pracovníkům. "Cítím to stejně a jsem odhodlán dosáhnout pokroku v problému, který v naší společnosti přetrvává příliš dlouho... a ano, i zde v Googlu."

Dodal, že firma kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování v uplynulých dvou letech propustila nejméně 48 zaměstnanců. Bez odchodného. Ženy tvoří 30,9 procenta zaměstnanců Googlu, ve vedoucích pozicích jich pracuje 25,5 procenta.

Organizátoři protestů připomínali, že Google veřejně prosazuje diverzitu a inkluzi, ale v realitě činy za slovy pokulhávají. Po svém zaměstnavateli požadují, aby skoncoval s platovou nerovností, aby vydal zprávu o vnitrofiremním sexuálním obtěžování a aby přijal jasná pravidla pro posuzování stížností na takové praktiky.

Vedení Googlu čelilo v nedávné minulosti několika podobným zaměstnaneckým akcím. Loni v létě firmu na protest proti utajovanému projektu na cenzurovanou verzi vyhledávače určenou pro Čínu přezdívanému Dragonfly (Vážka) opustili někteří vedoucí pracovníci. Když se letos na jaře vyjednávalo o projektu Maven, jehož prostřednictvím měl Google pomoci americké armádě identifikovat cíle pro nálety, podepsaly 4000 z 80.000 firemních zaměstnanců kvůli etickým pochybnostem petici za ukončení veškeré spolupráce s Pentagonem. Začátkem října se pak firma - pravděpodobně v obavách z další interní vzpoury - rozhodla přestat usilovat o jiný kontrakt s Pentagonem. Zakázku na cloudové služby pro americké ministerstvo obrany v hodnotě deseti miliard dolarů (226 miliard Kč) odmítla právě s poukazem na etické pochybnosti.